Začínat nový blog ve změti českého internetu není lehké. Nedělám si iluze, že by kvalita tohoto blogu byla hned od začátku nějak výjimečná, ale přesto se snažím postupně něčím odlišit. Vyšplhat z bahna průměrných blogů typu copy+paste a upozornit na sebe není nic jednoduchého. Rozhodně to chce čas, snahu a píli. Času máme všichni málo a u vlastností jako je snaha a píle člověk nikdy neví kolik jich ve skutečnosti má. Právě proto ve svém životě dobrovolně podstupujeme podobné zkoušky, abychom to zjistili. Blog jako zkouška! Ano i tak se to dá brát. Kdo neměl nikdy svůj blog asi to nepochopí, ale ostatní blogeři jistě ví o čem je řeč.
A tak jsem na konci prvního měsíce příjemně překvapen. Za první měsíc se sem podívalo víc jak 100 návštěvníků (mimo mojí maličkost). Pro mne skvělí výsledek. I kdyby těchto 100 návštěvníků sem jen zabloudilo, je jasné, že tento blog je prostě vidět.
Co mě ale mrzí? Vaše neochota komentovat! Komentáře jsou stále přístupny všem. Byl bych velice rád kdyby, jste se pustili do komentování všech choromyslných výlevů. Komentujte a sdělte svůj postoj ke všemu, co tu najdete. Vaše názory mě zajímají.
S nasazeným batohem plným nápadů na další příspěvky se vydávám vstříc okurkovému období. Čeká mě další pochod. Tentokrát však vyprahlou pustinou klimbajícího prázdninového internetu. Doufám, že se v nadcházejících dnech na mém blogu alespoň jednou zasmějete, jednou zamyslíte a alespoň jednou se vrátíte.
Díky
Žádné komentáře:
Okomentovat