Menší přestávka aneb začněte trénovat myšlení

Trocha nemoci, trocha oddychu a hned je z toho měsíční díra na blogu i v běžném životě. Nemusím se sice nikomu omlouvat, ale přeci jen sem k tom chtěl něco napsat. Pokud doma ležíte a nemůžete dělat nic, tak přemýšlíte. A pokud člověk přemýšlí nad sebou, může s toho pěkně bolet hlava.

V době kdy mně nebylo nejlépe, přišel s „dobrou“ radou jeden z mých přátel.

Zpomal a začni něco dělat pro sebe.

Normálně bych ho s takovou radou vyhodil. V době kdy doba je rychlejší než průjem a čas pro sebe nemá nikdo koho znám, je tohle rada za milión. Moje odpověď byla trochu drsnějšího rázu a hlavně mnohem víc imbecilní.

Až budeme prdět do hlíny, budeme mít času pro sebe hromadu a spěchat už taky nikam nebudeme.

Je mně jasné co chtěl říct a kam svou radou mířil. Ale dá se vůbec v dnešní hektické době zpomalovat? V době kdy každou vteřinu se něco stane. V době kdy terabajty informací proudí tisíckrát za sekundu do všech koutů naše prodrátovaného světa. V době kdy je jednoduší se zeptat googlu než si trápit svůj mozek vzpomínáním.

Dá se vyšetřit čas pro sebe? V době kdy čas sou peníze a peníze považujeme za měření úspěchu. V době kdy klademe důraz na individualitu a osobnost a přesto se lidský život dá prodat za několik tisícovek. V době kdy máme svobodu, ale někteří jsou díky penězům svobodnější než ostatní.

Dá se vůbec nějak zpomalit a dělat něco pro sebe?

Ano dá! Ale musíme se nejdřív učit jak to udělat. Každé zvlášť a pěkně pomalu. A připravte se na to, že to není zas až taková velká zábava. A bohužel i tady platí „něco za něco“. Ono jen tak přemýšlet je zatraceně těžká věc. Někteří to nedovedou ani víc jak několik vteřin.

A tak jsem začal.

Pokud se vám zdál tento text nesrozumitelný nebo bez pointy, nebojte se! Příští články se zase vrátím k normálu standardního myšlení člověka ze současnosti. Nebo spíš člověka z minulosti? Nevím! Uvidím až podle toho, jak to bude pokračovat.

PS: Tímto textem jsem chtěl také vyjádřit díky jednomu ze svých přátel.