- Poukázat na to nejlepší z roku minulého
- Zveřejnit všechna svoje novoroční předsevzetí
- Napsat co očekávám od roku přicházejícího
- Odkázat na svoje nejlepší články z loňského roku
- Odkázat na svoje nejkomentovanější články z pošlého roku
- Napsat ucelený novoroční projev na téma já a můj blog
Dohání mě to k šílenství! Valná část webů, které tak rád čtu, zvolila alespoň jednu možnost z výše uvedených a vyplodila více méně nulový obsah naplněný velkou hromadou slov. Ti drzejší pak sebechvalně poukazují na své skvělé články, které mnohdy již ztratily na aktuálnosti. Ti méně drzí si pochvalují, jak se pěkně rozjeli komentáře pod jejich nežhavějšími texty. Celé mě to připadá, jako by po bujaré novoroční oslavě usedali autoři ke svým strojům s vyprázdněnou makovicí ale, zato neodolatelnou touhou naplnit svoje sdělovací poslání.
Osobně považuji toto chovní za obscénní a jako čtenáře mě částečně i uráží. Asi budu muset v některých případech přehodnotit, co čtu.
A proč vlastně vznikl tento text? Naivně doufám, že si tento text přečte i někdo z těch, kteří se k provedení podobné novoroční onanie teprve chystali. Naivně doufám, že pokud si nějaký bloger tento text přečte, třeba jej ona neodolatelná touha po napsání novoročního projevu na téma „Já a můj blog“ přeci jen přejde. (Doplněno jako vysvětlení pro jednu konkrétní blonďatou živoucí součást tohoto světa)
Žádné komentáře:
Okomentovat