Po krizi finanční celosvětové, přišla na mně i krize blogově osobní. Jistě jste si všimli, že zase nějak míň píšu. Tak to je ONO. Není to tím, že by nebylo o čem psát, ale spíš tím že se mně nechce. Nechce se mně tak nějak obecně nic. Že by podzimní únava? Asi, ale nebude to jediný důvod.
Po prvopočátečním nadšení totiž přišlo období vystřízlivění. Ono psát blog není zas až tak jednoduchá věc. Asi to nemusím říkat nikomu, kdo to sám zkusil. Hlavně to zabírá poměrně dost času. A to jak samotné psaní, tak i případná příprava.
Ani psaní o našich politicích už mně nebaví. A to je co říct. Řekněme si na ale rovinu, ono ani už to není, jak to bejvávalo. Naši politici se dokáží zesměšnit a diskreditovat už úplně sami. A tak už není skoro do čeho rejpat. Po době „veřejně kritické“ jsem se tedy zařadil opět do „středního proudu“, který spíš mlčí. Na politiku remcám dál, ale už jen tak maximálně u piva.
V mojí oblibě tedy už jen zůstávají neuvěřitelné novinky a skvělé lákadla na filmy. Ale času není nikdy dost. A tak se sem větci pohrnou trochu méně. Respektive spíš tak podle nálady.
Pokud by však mněl pocit že tenhle blok končí, můžu ho ubezpečit, že tomu tak není. V současnosti však nemám ambice (ani čas) z tohoto blogu dělat pravidelný denník. Je to prostě občasník se vším všudy. Další články budou rozhodně následovat. Děkuji všem svým známým, fanouškům a obdivovatelkám za podporu a těším se na vaše komentáře v životě i na blogu.
Blogování zdar !
Žádné komentáře:
Okomentovat