Předem tohoto článku upozorňuji, že jsem zásadním odpůrcem této stávky. Jde jen a jen o politickou hru lidí, kteří si myslí že mohou z obyčejných lidí dělat stádo a vést ho k politickému nihilismu. Osobně se pak cítím jako rukojmí uzamčený v kusu železa, ze kterého vytvářejí nástroje pro válku s živelnou pohromou zvanou svoboda.
Přesto podle hesla „všechno zlé k něčemu dobré“, jsem až navýsost příjemně překvapen, jak většina lidí na tuto situaci zareagovala. Ze stávky se stal cyklistický happening, den návratu ke starým pochodovým cvičením, či den ničím nerušeného volna. Lidé nehoní autobusy ani metro, ale v poklidu se starají o své zahrádky, o své domečky a svůj život. Tak trochu nostalgicky nádech starých dob pak kazí už jen menší banda lidí pokřikující ne příliš nevnímaná hesla a jásající nad uskutečněním svého práva na stávku.
Zajímavé je, jak jeden den bez moderních vymožeností středně pokročilé společnosti, tak příznivě prospívá lidem.
Žádné komentáře:
Okomentovat