Zobrazují se příspěvky se štítkemblog. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemblog. Zobrazit všechny příspěvky
pondělí 3. ledna 2011
Jak jsem podlehl uplácení
I když se může zdát, že Srpnem 2010 tento blog skončil, není tomu tak. Musím se přiznat, že loňské prázdniny se odehrálo na můj vkus až mnoho podivuhodných náhod najednou.
Před volbami v loňském roce 2010 jsem byl osloven jedním z kandidátů jedné nejmenované strany. Prý spolupráce, psal ve svém emailu tento pán. Chtěl jakousi propagandu jednoho z programů. Prý se názory jeho strany s těmi mými dost podobají a nebylo by špatné těm několika málo čtenářům jejich program mými slovy zprostředkovat. Abych řekl pravdu, nejdřív jsem se tomu moc nebránil. Četl jsem v té době již několik programů a musím uznat, že skoro v každém jsem našel něco, co by mě zajímalo. Na druhou stranu v každém bylo něco, s čím jsem naprosto nesouhlasil. A tak jsem se nakonec rozhodl, že podporovat žádnou ze stran na tomto blogu nebudu.
Nato jsem uzavřel sázku. Podlehl jsem dlouhotrvajícímu nátlaku (asi pět minut) a s přáteli se vsadil, že dokáži dění okolo těchto voleb nekomentovat veřejně a tedy ani na tomto blogu. V případně, že dokáži nekomentovat volby a naše politické dění, byla stanovena odměna jedna lahev sektu. V případě že bych dokázal vůbec nepsat až do konce roku, výhrou by byla lahev pravého šampaňského.
A tak jsem vyhrál lahev pravého šampaňského.
. . . . . . . . . Stydím se . . . . . . :-)
Tímto chci jen dokumentovat, že uplácení a ovlivňování nejen veřejného hlasu je u nás zcela běžná a samozřejmá záležitost. Odehrává se dnes a denně a to i mezi námi obyčejnými občany. Bohužel pro nás.
Pravým šampaňským připíjím na Zdraví svobodně šířenému slovu.
Před volbami v loňském roce 2010 jsem byl osloven jedním z kandidátů jedné nejmenované strany. Prý spolupráce, psal ve svém emailu tento pán. Chtěl jakousi propagandu jednoho z programů. Prý se názory jeho strany s těmi mými dost podobají a nebylo by špatné těm několika málo čtenářům jejich program mými slovy zprostředkovat. Abych řekl pravdu, nejdřív jsem se tomu moc nebránil. Četl jsem v té době již několik programů a musím uznat, že skoro v každém jsem našel něco, co by mě zajímalo. Na druhou stranu v každém bylo něco, s čím jsem naprosto nesouhlasil. A tak jsem se nakonec rozhodl, že podporovat žádnou ze stran na tomto blogu nebudu.
Nato jsem uzavřel sázku. Podlehl jsem dlouhotrvajícímu nátlaku (asi pět minut) a s přáteli se vsadil, že dokáži dění okolo těchto voleb nekomentovat veřejně a tedy ani na tomto blogu. V případně, že dokáži nekomentovat volby a naše politické dění, byla stanovena odměna jedna lahev sektu. V případě že bych dokázal vůbec nepsat až do konce roku, výhrou by byla lahev pravého šampaňského.
A tak jsem vyhrál lahev pravého šampaňského.
. . . . . . . . . Stydím se . . . . . . :-)
Tímto chci jen dokumentovat, že uplácení a ovlivňování nejen veřejného hlasu je u nás zcela běžná a samozřejmá záležitost. Odehrává se dnes a denně a to i mezi námi obyčejnými občany. Bohužel pro nás.
Pravým šampaňským připíjím na Zdraví svobodně šířenému slovu.
pondělí 27. prosince 2010
sobota 26. června 2010
Změna je život
Na mém blogu jsem opět provedl změnu designu. Nový "návrhář" od bloggeru se celkem povedl a tak jsem sáhnul po jednodušší a hlavně originální šabloně. Doufám, že se tím odstraní některé neduhy původně použitých volně dostupných šablon.
Zároveň s tím jsem lehce pozměnil i moto svého blogu.
Dovolil jsem si tedy přidat slova "občan České republiky". Ne že bych na to byl tak pyšný, ale demonstruji tím především fakt, že se zde stále více textů točí okolo politiky a situace u nás v Čechách. A tak to pravděpodobně i nadále zůstane.
Hodně štěstí v přicházející okurkové sezóně 2010.
Zároveň s tím jsem lehce pozměnil i moto svého blogu.
Internetový nadšenec, počítačoví štoural a občan České republiky.
Dovolil jsem si tedy přidat slova "občan České republiky". Ne že bych na to byl tak pyšný, ale demonstruji tím především fakt, že se zde stále více textů točí okolo politiky a situace u nás v Čechách. A tak to pravděpodobně i nadále zůstane.
Hodně štěstí v přicházející okurkové sezóně 2010.
sobota 6. března 2010
ImBecyL na blog.cz
Konečně jsem objevil smysluplné využití blogu Im.Becy.L - Hate. Blog který původně měl upozorňovat na pirátské blogy a sloužit k možným „nenávistným“ výlevům nad současným stavem českého internetu, našel nový směr. Rozhodl jsem se ho vést jako jakousi podporu pro začínající blogery (a nejen je). Měli by se tam postupně objevovat rady jak blogovat, nápady na originální články, či informace o zajímavých českých blozích. Snad mě současné nadšení nějakou dobu vydrží.
Pokud máte jakékoli dotazy na toto téma, rozhodně se nebojte mě kontaktovat.
Pokud máte jakékoli dotazy na toto téma, rozhodně se nebojte mě kontaktovat.
pondělí 15. února 2010
Abstinenční dovolená
Z ničeho nic se u nás doma na stole objevili informace o „last minute“ zájezdech po českých horách a vrcholcích. Osobně jsem to bral jako provokaci. Vyrazit na výlety těsně před začátkem olympijských her, jsem bral jako jasné narušení harmonických kruhů nás mužů se sportovním duchem. Nicméně pro klid rodinného krbu je nutné přinášet oběti. A tak jsme s přítelkyní vyrazili. Obtěžkáni lyžařským vybavením, dobrou náladou a notebookem jsem byl odhodlán udělat si báječnou dovolenou na našich českých sjezdovkách a za naším českým horským vzduchem.
Kříšení z mrákot následovalo ihned po příjezdu do hotelu. Ubytování za průměrnou cenu nijak neoslnilo, zato však nefunkční televize, nedostupný internet a dokonce i nepřítomnost rádia byla pro mě děsivým zjištěním. Co k tomu dodat. Vidina následujícího týdne jen s přítelkyní, těsnou lyžařskou obuví, hůlkami ARTIS a všude přítomným jasně bílým sněhem ve mně začala probouzet temnou stránku síly. Pracovně jsem nazval tuto dovolenou symbolickým názvem „Bílí pátek třináctého aneb masakr na abstinenční dovolené“. Abstinence tedy nikoli alkoholová, ale informační.
Několika vtipných příhod, na společných záchodech u vleku, v rozbité sprše nebo na vrzající manželské posteli vás ušetřím. Hlavně že jsem to nakonec přežil ve zdraví a stihnul zahájení olympiády. Co si ale neodpustím je malé srovnání lyžařských podmínek v Čechách s loňským lyžováním v Alpách.
Lyžování v Čechách
5 minut dolů ... 30 minut fronta ... 10minut strachu na vleku typu krumpáč.
Lyžování v zahraničí
30 minut dolů ... 5 minuty čekání na sedačku ... 10 minut pohodlného sezení na vyhřáté sedačkové lanovce s krytem proti větru.
Jak vidíte čas strávený na vleku/sedačce je u nás srovnatelný s časem v zahraničí. Toho si všimli i někteří místní provozovatelé vleků a pod vidinou rychlého návratu investic se rozhodly sedřít ze zákazníků kůži. Jejich utkvělá představa srovnatelné ceny permanentky u nás a v zahraničí mně šokovala. Touto cestou jim vzkazuji, že příští rok zase radši pojedu do zahraničí.
Sjezdovému lyžování, sněhu a hůlkám ARTIS ... zdar.
Kříšení z mrákot následovalo ihned po příjezdu do hotelu. Ubytování za průměrnou cenu nijak neoslnilo, zato však nefunkční televize, nedostupný internet a dokonce i nepřítomnost rádia byla pro mě děsivým zjištěním. Co k tomu dodat. Vidina následujícího týdne jen s přítelkyní, těsnou lyžařskou obuví, hůlkami ARTIS a všude přítomným jasně bílým sněhem ve mně začala probouzet temnou stránku síly. Pracovně jsem nazval tuto dovolenou symbolickým názvem „Bílí pátek třináctého aneb masakr na abstinenční dovolené“. Abstinence tedy nikoli alkoholová, ale informační.
Několika vtipných příhod, na společných záchodech u vleku, v rozbité sprše nebo na vrzající manželské posteli vás ušetřím. Hlavně že jsem to nakonec přežil ve zdraví a stihnul zahájení olympiády. Co si ale neodpustím je malé srovnání lyžařských podmínek v Čechách s loňským lyžováním v Alpách.
Lyžování v Čechách
5 minut dolů ... 30 minut fronta ... 10minut strachu na vleku typu krumpáč.
Lyžování v zahraničí
30 minut dolů ... 5 minuty čekání na sedačku ... 10 minut pohodlného sezení na vyhřáté sedačkové lanovce s krytem proti větru.
Jak vidíte čas strávený na vleku/sedačce je u nás srovnatelný s časem v zahraničí. Toho si všimli i někteří místní provozovatelé vleků a pod vidinou rychlého návratu investic se rozhodly sedřít ze zákazníků kůži. Jejich utkvělá představa srovnatelné ceny permanentky u nás a v zahraničí mně šokovala. Touto cestou jim vzkazuji, že příští rok zase radši pojedu do zahraničí.
Sjezdovému lyžování, sněhu a hůlkám ARTIS ... zdar.
neděle 31. ledna 2010
Rekapitulace dění - Leden 2010
Jak jste si již někteří mohli povšimnout v Lednu 2010 se toho na tomto blogu odehrálo celkem dost.
Pomalu umrtvuji provoz na svých dalších blozích a většinu sil jsem přesměroval na tento blog. Z toho vyplívá i celkem úspěšné číslo 21, představující počet napsaných textů pro blog Im.Becy.L. Blog se vrhnul do své nové éry také díky svému inovovanému designu. Ten sice ještě stále není dokončen, ale změna je myslím už teď vidět.
S tím souvisí i nové „seznamy oblíbených“ . Dovolte mně představit tři nové stránky obsahující odkazy na mé oblíbené filmy, blogy a software.
Oblíbené filmy
Oblíbený software
Oblíbené blogy
Seznamy jsou samozřejmě teprve v začátcích a budou postupně doplňovány. Doufám, že mě síly vydrží a tahle tak zvaně „věčná úprava“ neskončí hned příští měsíc.
Navíc jsem pro vás (ale bohužel už i také pro sebe) připravil integrované vyhledávání. Je realizované pomocí serveru Google, ale výsledek je opět generován do stránek tohoto blogu. Bohužel daní za to je integrovaná reklama. Jediná nepřímá reklama, kterou na tomto blogu najdete. A nato jsem vlastně pyšný skoro nejvíc. Tedy na fakt, že tenhle blog je skoro bez reklamy.
Děkuji všem stávajícím i novým návštěvníkům za jejich pozornost a s přáním pěkného zimního Února se těším nashledanou nad tímto blogem.
S pozdravem
Im.BeCy.L
PS: Za jakékoli konstruktivní připomínky k designu, obsahu nebo mé osobě budu samozřejmě rád.
Pomalu umrtvuji provoz na svých dalších blozích a většinu sil jsem přesměroval na tento blog. Z toho vyplívá i celkem úspěšné číslo 21, představující počet napsaných textů pro blog Im.Becy.L. Blog se vrhnul do své nové éry také díky svému inovovanému designu. Ten sice ještě stále není dokončen, ale změna je myslím už teď vidět.
S tím souvisí i nové „seznamy oblíbených“ . Dovolte mně představit tři nové stránky obsahující odkazy na mé oblíbené filmy, blogy a software.
Oblíbené filmy
Oblíbený software
Oblíbené blogy
Seznamy jsou samozřejmě teprve v začátcích a budou postupně doplňovány. Doufám, že mě síly vydrží a tahle tak zvaně „věčná úprava“ neskončí hned příští měsíc.
Navíc jsem pro vás (ale bohužel už i také pro sebe) připravil integrované vyhledávání. Je realizované pomocí serveru Google, ale výsledek je opět generován do stránek tohoto blogu. Bohužel daní za to je integrovaná reklama. Jediná nepřímá reklama, kterou na tomto blogu najdete. A nato jsem vlastně pyšný skoro nejvíc. Tedy na fakt, že tenhle blog je skoro bez reklamy.
Děkuji všem stávajícím i novým návštěvníkům za jejich pozornost a s přáním pěkného zimního Února se těším nashledanou nad tímto blogem.
S pozdravem
Im.BeCy.L
PS: Za jakékoli konstruktivní připomínky k designu, obsahu nebo mé osobě budu samozřejmě rád.
pondělí 18. ledna 2010
Haiti, pohroma druhá - člověk
Ničivé zemětřesení, které nedávno zasáhlo na Haiti, je především jedna obrovská tragédi. Ale žádná tragédie není dostatečně velká, aby se mezi „lidmi“ nenašlo hned několik bestií, kteří se na tom umějí přiživit.
Jako první případ jsem zaznamenal zneužití Facebooku.
Na Facebooku totiž vznikla skupina která má ve svém názvu sdělení, že za každého jejího člena půjde deset korun na pomoc živlem poničenému Haiti. Jistě se dá pochopit, že tato skupina rychle získala více jak 130tisíc fanoušků. Ti co se přihlásili ale možná ani dnes nevědí, že pod touto skupinou se dnes hlásí k rasistickému textu pohrdající černošským obyvatelstvem.
Případ druhý - podvodné emaily.
Na soucitnost a zároveň naivitu internetových uživatelů mohou útočit i emailové správy. Emaily se rafinovaným způsobem domáhají „dobročinných darů“ (v anglickém originále charitable donations) pro místa zasažená přírodní katastrofou. Údajně jsou na internetu k vidění i emaily přímo od lidí z postižených oblastí, prosící o pomoc. A víte, kde peníze skončí? No kdybychom to věděli, jistě by se našli lidé, kteří by si rádi pro ty peníze došli.
Případ třetí – speciální zpravodajství
Chcete podrobná zpravodajství z místa neštěstí? Máte někoho konkrétního v dané oblasti a chcete o něm zjistit nějaké informace? Náš speciální server či služba Vám pomůže. Ale má to malý háček. Musíte si na svůj PC dobrovolně nainstalovat náš malware.
Jsem přesvědčen, že podobné věci by měli být stíhány a potírány. Lidé, kteří tímto způsobem projevují svůj hyenismus, by měli být minimálně pod stálým psychologickým dohledem. Možná už nestačí podobné existence označovat jen jako šakaly, hyeny, monstra, svině a případně jiná zvířata. Je nutno jim přiřadit mnohem výstižnější a viditelnější cejch.
PS: Pokud chcete pomáhat, prosím obracejte se na již zaběhlé instituce jako je:
http://www.clovekvtisni.cz/
http://www.adra.cz/adra/cz/
http://www.lekari-bez-hranic.cz/
http://www.acho.caritas.cz/
Jako první případ jsem zaznamenal zneužití Facebooku.
Na Facebooku totiž vznikla skupina která má ve svém názvu sdělení, že za každého jejího člena půjde deset korun na pomoc živlem poničenému Haiti. Jistě se dá pochopit, že tato skupina rychle získala více jak 130tisíc fanoušků. Ti co se přihlásili ale možná ani dnes nevědí, že pod touto skupinou se dnes hlásí k rasistickému textu pohrdající černošským obyvatelstvem.
Případ druhý - podvodné emaily.
Na soucitnost a zároveň naivitu internetových uživatelů mohou útočit i emailové správy. Emaily se rafinovaným způsobem domáhají „dobročinných darů“ (v anglickém originále charitable donations) pro místa zasažená přírodní katastrofou. Údajně jsou na internetu k vidění i emaily přímo od lidí z postižených oblastí, prosící o pomoc. A víte, kde peníze skončí? No kdybychom to věděli, jistě by se našli lidé, kteří by si rádi pro ty peníze došli.
Případ třetí – speciální zpravodajství
Chcete podrobná zpravodajství z místa neštěstí? Máte někoho konkrétního v dané oblasti a chcete o něm zjistit nějaké informace? Náš speciální server či služba Vám pomůže. Ale má to malý háček. Musíte si na svůj PC dobrovolně nainstalovat náš malware.
Jsem přesvědčen, že podobné věci by měli být stíhány a potírány. Lidé, kteří tímto způsobem projevují svůj hyenismus, by měli být minimálně pod stálým psychologickým dohledem. Možná už nestačí podobné existence označovat jen jako šakaly, hyeny, monstra, svině a případně jiná zvířata. Je nutno jim přiřadit mnohem výstižnější a viditelnější cejch.
PS: Pokud chcete pomáhat, prosím obracejte se na již zaběhlé instituce jako je:
http://www.clovekvtisni.cz/
http://www.adra.cz/adra/cz/
http://www.lekari-bez-hranic.cz/
http://www.acho.caritas.cz/
čtvrtek 14. ledna 2010
Jakou novou televizi?
Několik lidí se mě v průběhu posledních třech měsíců ptalo na názor jakou koupit novou televizi. Koupit LCD nebo plasmu?
Moje první otázka vždy byla, proč si kupují novou televizi.
Kupodivu ve většině případů si prostě jen tak chtěli udělat radost. Zdálo se jim to jako zajímavý nápad na vánoční dárek pro celou rodinu. Děti nebudou od toho tolik bolet oči, manželce udělá radost menší zabraný prostor v obýváku, případně hezký moderní design a chlap dostane větší úhlopříčku. (No comment).
Druhá otázka byla, kolik do toho chtějí vrazit peněz.
Třetí otázka jaký mají doma signál. Zda pouze anténní svod nebo nějakou tu kabelovku.
Podle odpovědi jsem opak následně doporučoval buď SAMSUNG LCDčka nebo PANASONIC NeoPDP plasmy.
Zdá se vám tento výběr poněkud omezený. Ano je! Po pravdě řečeno považuji tuhle dobu za dost nevhodnou pro nákup nového TV. Technologii plasmových obrazovek je už asi na pokraji svých možností, laciné LCD televize ještě mnoha aspektech nedosahují kvality plasmy a novější technologie jsou stále ještě drahé. Prostě takové období na nic. Navíc tu máme nástup HD signálu, který se nám pomalu vkrádá do obývacích pokojů a kazí nám dojem, z doposud dostačujícího anténního PAL obrazu. Mimochodem ten na některých HD obrazovkách vypadá opravdu hrozně. A co čert nechtěl, filmy jako AVATAR (3D) nás stále více přesvědčují o tom, že doba 3D podívané dostupné i u vás v obýváku, na nás pomalu vystrkuje růžky (viz článek „3D televize začíná! Discovery, Sony a IMAX společně“).
Takže jakou televizi koupit?
Pokud nemusíte něco honem teď kupovat, tak nic nekupujte!
Pokud musíte něco honem teď koupit, tak kupte to nejlacinější LCD jaké vám bude vyhovovat. Následně vyčkejte tak dva až tři roky a pak udělejte na Vánoce radost celé rodině (No comment). Doufejme, že i za ty tři roky si budeme moci podobné radosti dopřávat.
Moje první otázka vždy byla, proč si kupují novou televizi.
Kupodivu ve většině případů si prostě jen tak chtěli udělat radost. Zdálo se jim to jako zajímavý nápad na vánoční dárek pro celou rodinu. Děti nebudou od toho tolik bolet oči, manželce udělá radost menší zabraný prostor v obýváku, případně hezký moderní design a chlap dostane větší úhlopříčku. (No comment).
Druhá otázka byla, kolik do toho chtějí vrazit peněz.
Třetí otázka jaký mají doma signál. Zda pouze anténní svod nebo nějakou tu kabelovku.
Podle odpovědi jsem opak následně doporučoval buď SAMSUNG LCDčka nebo PANASONIC NeoPDP plasmy.
Zdá se vám tento výběr poněkud omezený. Ano je! Po pravdě řečeno považuji tuhle dobu za dost nevhodnou pro nákup nového TV. Technologii plasmových obrazovek je už asi na pokraji svých možností, laciné LCD televize ještě mnoha aspektech nedosahují kvality plasmy a novější technologie jsou stále ještě drahé. Prostě takové období na nic. Navíc tu máme nástup HD signálu, který se nám pomalu vkrádá do obývacích pokojů a kazí nám dojem, z doposud dostačujícího anténního PAL obrazu. Mimochodem ten na některých HD obrazovkách vypadá opravdu hrozně. A co čert nechtěl, filmy jako AVATAR (3D) nás stále více přesvědčují o tom, že doba 3D podívané dostupné i u vás v obýváku, na nás pomalu vystrkuje růžky (viz článek „3D televize začíná! Discovery, Sony a IMAX společně“).
Takže jakou televizi koupit?
Pokud nemusíte něco honem teď kupovat, tak nic nekupujte!
Pokud musíte něco honem teď koupit, tak kupte to nejlacinější LCD jaké vám bude vyhovovat. Následně vyčkejte tak dva až tři roky a pak udělejte na Vánoce radost celé rodině (No comment). Doufejme, že i za ty tři roky si budeme moci podobné radosti dopřávat.
úterý 5. ledna 2010
Jak do nového roku?
Nejlepším krokem blogera, autora nebo publicisty do nového roku jsou:
Dohání mě to k šílenství! Valná část webů, které tak rád čtu, zvolila alespoň jednu možnost z výše uvedených a vyplodila více méně nulový obsah naplněný velkou hromadou slov. Ti drzejší pak sebechvalně poukazují na své skvělé články, které mnohdy již ztratily na aktuálnosti. Ti méně drzí si pochvalují, jak se pěkně rozjeli komentáře pod jejich nežhavějšími texty. Celé mě to připadá, jako by po bujaré novoroční oslavě usedali autoři ke svým strojům s vyprázdněnou makovicí ale, zato neodolatelnou touhou naplnit svoje sdělovací poslání.
Osobně považuji toto chovní za obscénní a jako čtenáře mě částečně i uráží. Asi budu muset v některých případech přehodnotit, co čtu.
A proč vlastně vznikl tento text? Naivně doufám, že si tento text přečte i někdo z těch, kteří se k provedení podobné novoroční onanie teprve chystali. Naivně doufám, že pokud si nějaký bloger tento text přečte, třeba jej ona neodolatelná touha po napsání novoročního projevu na téma „Já a můj blog“ přeci jen přejde. (Doplněno jako vysvětlení pro jednu konkrétní blonďatou živoucí součást tohoto světa)
- Poukázat na to nejlepší z roku minulého
- Zveřejnit všechna svoje novoroční předsevzetí
- Napsat co očekávám od roku přicházejícího
- Odkázat na svoje nejlepší články z loňského roku
- Odkázat na svoje nejkomentovanější články z pošlého roku
- Napsat ucelený novoroční projev na téma já a můj blog
Dohání mě to k šílenství! Valná část webů, které tak rád čtu, zvolila alespoň jednu možnost z výše uvedených a vyplodila více méně nulový obsah naplněný velkou hromadou slov. Ti drzejší pak sebechvalně poukazují na své skvělé články, které mnohdy již ztratily na aktuálnosti. Ti méně drzí si pochvalují, jak se pěkně rozjeli komentáře pod jejich nežhavějšími texty. Celé mě to připadá, jako by po bujaré novoroční oslavě usedali autoři ke svým strojům s vyprázdněnou makovicí ale, zato neodolatelnou touhou naplnit svoje sdělovací poslání.
Osobně považuji toto chovní za obscénní a jako čtenáře mě částečně i uráží. Asi budu muset v některých případech přehodnotit, co čtu.
A proč vlastně vznikl tento text? Naivně doufám, že si tento text přečte i někdo z těch, kteří se k provedení podobné novoroční onanie teprve chystali. Naivně doufám, že pokud si nějaký bloger tento text přečte, třeba jej ona neodolatelná touha po napsání novoročního projevu na téma „Já a můj blog“ přeci jen přejde. (Doplněno jako vysvětlení pro jednu konkrétní blonďatou živoucí součást tohoto světa)
čtvrtek 31. prosince 2009
Novoroční a Vánoční SMS
Nová doba má v drápech místo klasických psaných přání mobilní telefon plný SMS a MMS zpráv. Nedá se nic dělat. Pokrok nezastavíš a úprk doby nás už dostal. Já si ale nakonec našel čas a poslal své rodině i nejlepším přátelům rušně psané přání. A těm ostatním pošlu i letos nějakou tu SMSku.
K vánocům jsem nakonec neposlal žádnou SMSku. Proč? Většina lidí tvrdí jak nemá Vánoce rádo, tak proč posílat přání. Ale Nový rok je na tom mnohem lépe. Tenhle svátek je kupodivu mnohem více oblíben. Proč asi? Koupíte si jeden nebo dva šampusy a máte o zábavu vystaráno. Ti odvážnější nakoupí ještě pyrotechnické pomůcky a před půlnocí vyrazí na nefalšovanou lidovou zábavu. Která snad nakonec skončí jako každý rok dobře.
Ale zpátky k tématu. Jakou SMS budu posílat letos? Letos sem se nechal inspirovat internetem. K výběru toho bylo opravdu hodně. Nakonec jsem posílal tyhle SMS:
K vánocům jsem nakonec neposlal žádnou SMSku. Proč? Většina lidí tvrdí jak nemá Vánoce rádo, tak proč posílat přání. Ale Nový rok je na tom mnohem lépe. Tenhle svátek je kupodivu mnohem více oblíben. Proč asi? Koupíte si jeden nebo dva šampusy a máte o zábavu vystaráno. Ti odvážnější nakoupí ještě pyrotechnické pomůcky a před půlnocí vyrazí na nefalšovanou lidovou zábavu. Která snad nakonec skončí jako každý rok dobře.
Ale zpátky k tématu. Jakou SMS budu posílat letos? Letos sem se nechal inspirovat internetem. K výběru toho bylo opravdu hodně. Nakonec jsem posílal tyhle SMS:
V novém roce spoustu štěstí,
ty hybride starej,
taky bys mohl dostat pěstí,
jsi na to už zralej.
Mám pro tebe poslání, je to s tebou k ...
PF 2010
Zvoní, zvoní zvonec,
že je roku konec.
Zvedněme tedy skleničky
a připijme na rok celičký.
Ať štěstí, zdraví nás v něm provází
a nic dobrého se nezkazí.
Ať je tvá obloha stále bez mraků
a tvůj život je plný zázraků.
Do nového roku vykroč směle vpřed,
pozor však na žaludeční vřed.
Hodně štěstí, moře lásky
Ze života neměj vrásky.
Tak krásný nový rok!
I vám přeji hodně štěstí, zdraví a spokojenosti
v tom roce příštím,
v tom roce příštím,
PF2010
čtvrtek 24. prosince 2009
Veselé vánoce
Původně jsem chtěl psát o tom, jak vypadají Vánoce na našich silnicích. Jak se změnili ze svátků klidu a míru na svátek shonu a nenávisti. Jak se pravé české Vánoce změnili na vánoce MADE IN CHINA. Jak jsem poprvé viděl lidi v obchodě přetahovat se o poslední kus akčního zboží. A jak mě poslední stromek v Baumaxu připadal tolik podobný člověku, který ho kupoval.
Dospěl jsem však k názoru, že ať napíši cokoli, vždy to vlastně bude podpora této šílené doby, plné šílených lidí a šíleného praní špinavého prádla. Rozhodl jsem se proto nepodpořit tuhle šílenou dobu a jen klidně popřát. Takže prožijte tyhle Vánoce v klidu a pohodě.
Vážení a milí čtenáři tohoto blogu.
vanoce 09 by ~cerda on deviantART
Dospěl jsem však k názoru, že ať napíši cokoli, vždy to vlastně bude podpora této šílené doby, plné šílených lidí a šíleného praní špinavého prádla. Rozhodl jsem se proto nepodpořit tuhle šílenou dobu a jen klidně popřát. Takže prožijte tyhle Vánoce v klidu a pohodě.
Vážení a milí čtenáři tohoto blogu.
Přeji vám z celého srdce klidné a ničím nerušené Vánoce.
vanoce 09 by ~cerda on deviantART
středa 14. října 2009
Krize
Po krizi finanční celosvětové, přišla na mně i krize blogově osobní. Jistě jste si všimli, že zase nějak míň píšu. Tak to je ONO. Není to tím, že by nebylo o čem psát, ale spíš tím že se mně nechce. Nechce se mně tak nějak obecně nic. Že by podzimní únava? Asi, ale nebude to jediný důvod.
Po prvopočátečním nadšení totiž přišlo období vystřízlivění. Ono psát blog není zas až tak jednoduchá věc. Asi to nemusím říkat nikomu, kdo to sám zkusil. Hlavně to zabírá poměrně dost času. A to jak samotné psaní, tak i případná příprava.
Ani psaní o našich politicích už mně nebaví. A to je co říct. Řekněme si na ale rovinu, ono ani už to není, jak to bejvávalo. Naši politici se dokáží zesměšnit a diskreditovat už úplně sami. A tak už není skoro do čeho rejpat. Po době „veřejně kritické“ jsem se tedy zařadil opět do „středního proudu“, který spíš mlčí. Na politiku remcám dál, ale už jen tak maximálně u piva.
V mojí oblibě tedy už jen zůstávají neuvěřitelné novinky a skvělé lákadla na filmy. Ale času není nikdy dost. A tak se sem větci pohrnou trochu méně. Respektive spíš tak podle nálady.
Pokud by však mněl pocit že tenhle blok končí, můžu ho ubezpečit, že tomu tak není. V současnosti však nemám ambice (ani čas) z tohoto blogu dělat pravidelný denník. Je to prostě občasník se vším všudy. Další články budou rozhodně následovat. Děkuji všem svým známým, fanouškům a obdivovatelkám za podporu a těším se na vaše komentáře v životě i na blogu.
Blogování zdar !
Po prvopočátečním nadšení totiž přišlo období vystřízlivění. Ono psát blog není zas až tak jednoduchá věc. Asi to nemusím říkat nikomu, kdo to sám zkusil. Hlavně to zabírá poměrně dost času. A to jak samotné psaní, tak i případná příprava.
Ani psaní o našich politicích už mně nebaví. A to je co říct. Řekněme si na ale rovinu, ono ani už to není, jak to bejvávalo. Naši politici se dokáží zesměšnit a diskreditovat už úplně sami. A tak už není skoro do čeho rejpat. Po době „veřejně kritické“ jsem se tedy zařadil opět do „středního proudu“, který spíš mlčí. Na politiku remcám dál, ale už jen tak maximálně u piva.
V mojí oblibě tedy už jen zůstávají neuvěřitelné novinky a skvělé lákadla na filmy. Ale času není nikdy dost. A tak se sem větci pohrnou trochu méně. Respektive spíš tak podle nálady.
Pokud by však mněl pocit že tenhle blok končí, můžu ho ubezpečit, že tomu tak není. V současnosti však nemám ambice (ani čas) z tohoto blogu dělat pravidelný denník. Je to prostě občasník se vším všudy. Další články budou rozhodně následovat. Děkuji všem svým známým, fanouškům a obdivovatelkám za podporu a těším se na vaše komentáře v životě i na blogu.
Blogování zdar !
pátek 11. září 2009
Menší přestávka aneb začněte trénovat myšlení
Trocha nemoci, trocha oddychu a hned je z toho měsíční díra na blogu i v běžném životě. Nemusím se sice nikomu omlouvat, ale přeci jen sem k tom chtěl něco napsat. Pokud doma ležíte a nemůžete dělat nic, tak přemýšlíte. A pokud člověk přemýšlí nad sebou, může s toho pěkně bolet hlava.
V době kdy mně nebylo nejlépe, přišel s „dobrou“ radou jeden z mých přátel.
Normálně bych ho s takovou radou vyhodil. V době kdy doba je rychlejší než průjem a čas pro sebe nemá nikdo koho znám, je tohle rada za milión. Moje odpověď byla trochu drsnějšího rázu a hlavně mnohem víc imbecilní.
Je mně jasné co chtěl říct a kam svou radou mířil. Ale dá se vůbec v dnešní hektické době zpomalovat? V době kdy každou vteřinu se něco stane. V době kdy terabajty informací proudí tisíckrát za sekundu do všech koutů naše prodrátovaného světa. V době kdy je jednoduší se zeptat googlu než si trápit svůj mozek vzpomínáním.
Dá se vyšetřit čas pro sebe? V době kdy čas sou peníze a peníze považujeme za měření úspěchu. V době kdy klademe důraz na individualitu a osobnost a přesto se lidský život dá prodat za několik tisícovek. V době kdy máme svobodu, ale někteří jsou díky penězům svobodnější než ostatní.
Ano dá! Ale musíme se nejdřív učit jak to udělat. Každé zvlášť a pěkně pomalu. A připravte se na to, že to není zas až taková velká zábava. A bohužel i tady platí „něco za něco“. Ono jen tak přemýšlet je zatraceně těžká věc. Někteří to nedovedou ani víc jak několik vteřin.
Pokud se vám zdál tento text nesrozumitelný nebo bez pointy, nebojte se! Příští články se zase vrátím k normálu standardního myšlení člověka ze současnosti. Nebo spíš člověka z minulosti? Nevím! Uvidím až podle toho, jak to bude pokračovat.
PS: Tímto textem jsem chtěl také vyjádřit díky jednomu ze svých přátel.
V době kdy mně nebylo nejlépe, přišel s „dobrou“ radou jeden z mých přátel.
Zpomal a začni něco dělat pro sebe.
Normálně bych ho s takovou radou vyhodil. V době kdy doba je rychlejší než průjem a čas pro sebe nemá nikdo koho znám, je tohle rada za milión. Moje odpověď byla trochu drsnějšího rázu a hlavně mnohem víc imbecilní.
Až budeme prdět do hlíny, budeme mít času pro sebe hromadu a spěchat už taky nikam nebudeme.
Je mně jasné co chtěl říct a kam svou radou mířil. Ale dá se vůbec v dnešní hektické době zpomalovat? V době kdy každou vteřinu se něco stane. V době kdy terabajty informací proudí tisíckrát za sekundu do všech koutů naše prodrátovaného světa. V době kdy je jednoduší se zeptat googlu než si trápit svůj mozek vzpomínáním.
Dá se vyšetřit čas pro sebe? V době kdy čas sou peníze a peníze považujeme za měření úspěchu. V době kdy klademe důraz na individualitu a osobnost a přesto se lidský život dá prodat za několik tisícovek. V době kdy máme svobodu, ale někteří jsou díky penězům svobodnější než ostatní.
Dá se vůbec nějak zpomalit a dělat něco pro sebe?
Ano dá! Ale musíme se nejdřív učit jak to udělat. Každé zvlášť a pěkně pomalu. A připravte se na to, že to není zas až taková velká zábava. A bohužel i tady platí „něco za něco“. Ono jen tak přemýšlet je zatraceně těžká věc. Někteří to nedovedou ani víc jak několik vteřin.
A tak jsem začal.
Pokud se vám zdál tento text nesrozumitelný nebo bez pointy, nebojte se! Příští články se zase vrátím k normálu standardního myšlení člověka ze současnosti. Nebo spíš člověka z minulosti? Nevím! Uvidím až podle toho, jak to bude pokračovat.
PS: Tímto textem jsem chtěl také vyjádřit díky jednomu ze svých přátel.
pondělí 10. srpna 2009
Obrovský Blogger
Statistika bývá ošemetná věc, ale v případě služby Blogger.com, kterou jsem před nedávnem přijal do své rodiny, jsou to čísla ohromující.
Server zive.cz uvedl, že na serveru Blogger.com se objeví každou minutu 270 000 nových slov. Každý týden na svých blozích publikují milióny lidí. Téměř dvě třetiny blogerů pochází z oblastí mimo Severní Ameriku. Ohromující čísla co?
Nepředpokládám, že já, se svojí českou náturou, v této statistice hraju nějakou důležitou roli. Nějak mně ale popadla touha se alespoň jednou nějak zviditelnit. Odkládám tedy zveřejnění tohoto článku na 00:01 a doufám, že v tomto dni/týdnu budu patřit mezi prvních X blogerů. Ale kdyby náhodou nic, tak taky nevadí. Mlíko lacinější nebude, tak co!?! ;-)
Server zive.cz uvedl, že na serveru Blogger.com se objeví každou minutu 270 000 nových slov. Každý týden na svých blozích publikují milióny lidí. Téměř dvě třetiny blogerů pochází z oblastí mimo Severní Ameriku. Ohromující čísla co?
Nepředpokládám, že já, se svojí českou náturou, v této statistice hraju nějakou důležitou roli. Nějak mně ale popadla touha se alespoň jednou nějak zviditelnit. Odkládám tedy zveřejnění tohoto článku na 00:01 a doufám, že v tomto dni/týdnu budu patřit mezi prvních X blogerů. Ale kdyby náhodou nic, tak taky nevadí. Mlíko lacinější nebude, tak co!?! ;-)
středa 5. srpna 2009
Trochu opožděný ImBecyL
Dneska jsem dostal email od jednoho mého známého. Pravidelně čte můj blog a tak se ptá, proč reaguji na poměrně staré články z internetu. Doslova píše: „Rozlévání mléka nad zrezivělou kosou puchýře nenadělá“. Zajímavé rčení že?
Ono je to tak! Po nějakém tom menším trucování jsem trochu zanedbal svůj Google-reader a teď se to snažím dohnat. Bohužel výstražné 1000+ se zdá být nepřekonatelné a tak budu muset asi nějakou tu zajímavou informaci opravdu přeskočit. Na druhou stranu, ale chci to všechno projít s co největší poctivostí. Ušil jsem si na sebe bič a tak nemůžu cuknout před první serpentinou. Proto se dá předpokládat, že nějakou chvíli asi potrvá, než se dostanu do současnosti. Z pohledu zajímavosti článků to nic nemnění. Jen jsem vypustil glosování některých krátkodobých informací. Nedostanou se k vám tak asi moje glosy na nové iPhony nebo komentování dění okolo České pirátské strany. Ono řekněme si na rovinu, kolik střízlivých lidí by to vůbec chtělo číst ;-)
Tímto se tedy omlouvám všem, kteří si toho všimli. Doufám však, že tato mírná opožděnost vám nebude vadit a že zachováte přízeň tomuto blogu.
Ono je to tak! Po nějakém tom menším trucování jsem trochu zanedbal svůj Google-reader a teď se to snažím dohnat. Bohužel výstražné 1000+ se zdá být nepřekonatelné a tak budu muset asi nějakou tu zajímavou informaci opravdu přeskočit. Na druhou stranu, ale chci to všechno projít s co největší poctivostí. Ušil jsem si na sebe bič a tak nemůžu cuknout před první serpentinou. Proto se dá předpokládat, že nějakou chvíli asi potrvá, než se dostanu do současnosti. Z pohledu zajímavosti článků to nic nemnění. Jen jsem vypustil glosování některých krátkodobých informací. Nedostanou se k vám tak asi moje glosy na nové iPhony nebo komentování dění okolo České pirátské strany. Ono řekněme si na rovinu, kolik střízlivých lidí by to vůbec chtělo číst ;-)
Tímto se tedy omlouvám všem, kteří si toho všimli. Doufám však, že tato mírná opožděnost vám nebude vadit a že zachováte přízeň tomuto blogu.
sobota 25. července 2009
BLOG po licencí Creative Commons
Minulý týden jsem na jednom nejmenovaném blogu narazil na podivnou shodu náhod. Jedna z mých krátkých internetových zpráviček metodou CTRL+C, CTRL+V + CHANGE FONT obohatila zápisníček jednoho nejmenovaného blogera. Protože nikde nebyl uveden žádný odkaz na zdroj, nelenil jsem a hned jsem mu napsal. Nejdřív jsem ho slušně požádal o uvedení zdroje. Protože neodpovídal, trochu jsem přitvrdil. Následující email už lehce nastínil můj plán o oznámení jeho blogu provozovateli s upozorněním na porušování zákona. Na to už reagoval slovy, že je to jeho věc co si na blog dává a že si není vědom toho, že by nějaký zákon porušoval. Proběhlo dalších několik emailů, kde jsem se to snažil nějak řešit, až nakonec jsem ho požádal, aby článek odstranil. Protože tak neprovedl ve stanovené lhůtě (a provést to mohl neboť mezi tím semnou hojně komunikoval) sprostě jsem jeho blog nabonzoval provozovateli.
Dnes už si tento blog neprohlídnete. Pravděpodobně jsem nebyl jediný kdo si stěžovat a tak byl blog překvapivě rychle odstraněn. Ale ve mně zůstala totální zkažená chuť.
Věřte nebo NE, tahle příhoda mě trochu odradila od dalšího psaní. Musím se znova zamýšlet zda má „malý internetový blog“ vůbec nějaký smysl. Po delším koumání jsem se rozhodl ještě se pokusit s tím něco udělat.
Následující krok tedy beru jako menší opatření proti případným vykradačům, kteří se blbě vymlouvají. Rozhodl jsem se přistoupit k licencování obsahu tohoto blogu pomocí licence Creative Commons. Přesněji řečeno licencí označovanou jako „BY-NC“.
Tahle licence dovoluje dílo šířit dál, pokud zůstanou zachovány dvě základní vlastnosti díla:
1.Uvedete autora díla (tedy mně nebo odkaz na můj blog).
2.Dílo nevyužívejte komerčně.
Co si od toho slibuji?
Vlastně nic. Jen jakousi vnitřní pojistku, že každý kdo bude provádět CTRL+C někde poblíž uvidí takovou divnou ikonku, která mu připomene, že je tam nějaká licence. A možná ho i odradí od prostého CTRL+V bez udání autora.
Může vést zavedení licence k snížení návštěvnosti blogu?
Zajímavá otázka kterou mě položil jeden můj známý na chatu. Za jistých okolností může! Lidé se totiž mohou bát váš web citovat jako zdroj. Mohou mít totiž obavy z možných represí pramenící hlavně z neznalosti podmínek licence. A tak by se teoreticky mohlo dostat na to, že o vaše blogu se bude méně psát. Doufejme, že tohle je jen neopodstatněná hypotéza a že všechno bude nakonec jinak. Vždyť licence CC typu BY-NC právě kvůli volnému šíření vznikla. Osobně jsem přesvědčen, že na konec podobný krok udělají všichni větší blogeři. Takže proč nepatřit mezi ty první malé.
Nejsem znalec práva ani nemám všechno kolem licencí prostudované do posledního písmenka. Přiznávám, že je to chyba, ale kde na tohle pořád brát čas. Za licencí Creative Commons BY-NC prozatím nevidím žádnou zradu. Pokud by vás někoho napadl nějaký problém s touto licencí, dejte vědět. Rád se poučím.
Dnes už si tento blog neprohlídnete. Pravděpodobně jsem nebyl jediný kdo si stěžovat a tak byl blog překvapivě rychle odstraněn. Ale ve mně zůstala totální zkažená chuť.
Věřte nebo NE, tahle příhoda mě trochu odradila od dalšího psaní. Musím se znova zamýšlet zda má „malý internetový blog“ vůbec nějaký smysl. Po delším koumání jsem se rozhodl ještě se pokusit s tím něco udělat.
Následující krok tedy beru jako menší opatření proti případným vykradačům, kteří se blbě vymlouvají. Rozhodl jsem se přistoupit k licencování obsahu tohoto blogu pomocí licence Creative Commons. Přesněji řečeno licencí označovanou jako „BY-NC“.
Tahle licence dovoluje dílo šířit dál, pokud zůstanou zachovány dvě základní vlastnosti díla:
1.Uvedete autora díla (tedy mně nebo odkaz na můj blog).
2.Dílo nevyužívejte komerčně.
Co si od toho slibuji?
Vlastně nic. Jen jakousi vnitřní pojistku, že každý kdo bude provádět CTRL+C někde poblíž uvidí takovou divnou ikonku, která mu připomene, že je tam nějaká licence. A možná ho i odradí od prostého CTRL+V bez udání autora.
Může vést zavedení licence k snížení návštěvnosti blogu?
Zajímavá otázka kterou mě položil jeden můj známý na chatu. Za jistých okolností může! Lidé se totiž mohou bát váš web citovat jako zdroj. Mohou mít totiž obavy z možných represí pramenící hlavně z neznalosti podmínek licence. A tak by se teoreticky mohlo dostat na to, že o vaše blogu se bude méně psát. Doufejme, že tohle je jen neopodstatněná hypotéza a že všechno bude nakonec jinak. Vždyť licence CC typu BY-NC právě kvůli volnému šíření vznikla. Osobně jsem přesvědčen, že na konec podobný krok udělají všichni větší blogeři. Takže proč nepatřit mezi ty první malé.
Nejsem znalec práva ani nemám všechno kolem licencí prostudované do posledního písmenka. Přiznávám, že je to chyba, ale kde na tohle pořád brát čas. Za licencí Creative Commons BY-NC prozatím nevidím žádnou zradu. Pokud by vás někoho napadl nějaký problém s touto licencí, dejte vědět. Rád se poučím.
středa 1. července 2009
První měsíc blogu Im.Becy.L
Tak a je to tady. První měsíc mého nového blogu Im.Becy.L je za námi. Děkuji všem, kteří sem zavítali a ještě více těm, kteří se sem alespoň jednou vrátili.
A tak jsem na konci prvního měsíce příjemně překvapen. Za první měsíc se sem podívalo víc jak 100 návštěvníků (mimo mojí maličkost). Pro mne skvělí výsledek. I kdyby těchto 100 návštěvníků sem jen zabloudilo, je jasné, že tento blog je prostě vidět.

Co mě ale mrzí? Vaše neochota komentovat! Komentáře jsou stále přístupny všem. Byl bych velice rád kdyby, jste se pustili do komentování všech choromyslných výlevů. Komentujte a sdělte svůj postoj ke všemu, co tu najdete. Vaše názory mě zajímají.
S nasazeným batohem plným nápadů na další příspěvky se vydávám vstříc okurkovému období. Čeká mě další pochod. Tentokrát však vyprahlou pustinou klimbajícího prázdninového internetu. Doufám, že se v nadcházejících dnech na mém blogu alespoň jednou zasmějete, jednou zamyslíte a alespoň jednou se vrátíte.
Začínat nový blog ve změti českého internetu není lehké. Nedělám si iluze, že by kvalita tohoto blogu byla hned od začátku nějak výjimečná, ale přesto se snažím postupně něčím odlišit. Vyšplhat z bahna průměrných blogů typu copy+paste a upozornit na sebe není nic jednoduchého. Rozhodně to chce čas, snahu a píli. Času máme všichni málo a u vlastností jako je snaha a píle člověk nikdy neví kolik jich ve skutečnosti má. Právě proto ve svém životě dobrovolně podstupujeme podobné zkoušky, abychom to zjistili. Blog jako zkouška! Ano i tak se to dá brát. Kdo neměl nikdy svůj blog asi to nepochopí, ale ostatní blogeři jistě ví o čem je řeč.
A tak jsem na konci prvního měsíce příjemně překvapen. Za první měsíc se sem podívalo víc jak 100 návštěvníků (mimo mojí maličkost). Pro mne skvělí výsledek. I kdyby těchto 100 návštěvníků sem jen zabloudilo, je jasné, že tento blog je prostě vidět.

Co mě ale mrzí? Vaše neochota komentovat! Komentáře jsou stále přístupny všem. Byl bych velice rád kdyby, jste se pustili do komentování všech choromyslných výlevů. Komentujte a sdělte svůj postoj ke všemu, co tu najdete. Vaše názory mě zajímají.
S nasazeným batohem plným nápadů na další příspěvky se vydávám vstříc okurkovému období. Čeká mě další pochod. Tentokrát však vyprahlou pustinou klimbajícího prázdninového internetu. Doufám, že se v nadcházejících dnech na mém blogu alespoň jednou zasmějete, jednou zamyslíte a alespoň jednou se vrátíte.
Díky
pondělí 1. června 2009
Vítejte na mém novém blogu
Bloger a internetový nadšenec B.L.
Vás vítá na svém novém blogu. Řekněme si na rovinu. Blogů
máme na české straně Schengenského prostoru celkem
nespočítatelně. A tak bude jen otázkou času zda se i tenhle nový
"osobní blog" prosadí.
A co bude náplní tohoto blogerského
prostoru? Nečekejte žádné specializované zaměření. Najdete
zde hlavně komentované odkazy na zajímavosti z internetu, sem tam
nějakou mini-recenzi filmu, knížky něbo časopisu a můžete se
také těšit na několik komentářů k současnému dění na
politické scéně.
Hlavní náplní tohoto blogu však
bude zábava. Doufám tedy, že se budete bavit stejně jako já a
že se sem budete rádi vracet. Nepohrdnu ani vašimi komentáři a
případnou korekcí mých textů.
Je první červen a já B.L. začínám.
sobota 1. ledna 2000
Výsledky vyhledávání
Následující stránka slouží jako cíl pro vyhledávání na tomto blogu pomocí služby Google.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
