Úplný zákaz kouření – můj postoj.

Při projednávání zákazu kouření jsem dal jasně najevo své ANO pro tento zákaz. I když jsem přesvědčen, že tento zákaz formou zákona, nebyl zrovna nejšťastnější. V případě obecného zákazu kouření je to, ale složitější. Je to vlastně vlastně můj vnitřní posun z jasného Zákazu k Regulaci. Pokusím se to vysvětlit.

Zákaz kouření v restauracích.
Jsem rád, že v restauracích se nekouří. Nemám teď problém do hospůdky, restaurace nebo jiného zařízení jít si jen tak posedět. Navíc je to ohleduplné nejen k návštěvníkům, ale i k personálu. Nevidím ale důvod, proč nemůžou restaurace zřídit menší kuřácký koutek, kuřácký salón bez obsluhy a tak podobně. To už vidím jako zásah do svobod podnikání. Oponenti hned rádi nahazují: „Takže všechny restaurace se změní na kuřácké salóny a budeme zase na začátku“. Ano. Tohle je přesně příklad malého českého myšlení. Ochcávání zákonů ze všech stran. Je třeba se přestat takto paranoidně chovat a dát lidem šanci žít svobodně. Pokud to nedokážou pochopit, pak má nastoupit regulace.

Kouření obecně v přítomnosti druhých
Stále věřím, že kuřáci svým kouřením ohrožují jiné lidi. Asi nejhůř to nesu když vidím jak matka kuřačka, zavazuje svému dítěti tkaničku na botičce, vajgl v hubě a přitom nechá svoje dítě pasivně kouřit.
Ale na druhé straně vah vidím jistou dávku svobody. Nebráníme a nechceme lidem bránit pít přiměřeně alkohol, žít nezávazný sexuální život, přepínat se fyzicky i psychicky, tak proč by člověk neměl mít právo si zakouřit. Když to bude dělat tak, aby neohrožoval a omezoval jiné, nevidím v tom problém.

Chápu, že velká většina kuřáků to má jako rituál. A zakazovat lidem dělat rituály, přikazovat jim co mohou dělat a co ne, na úrovni zákona, nepovažuji za nešťastnější krok.

Extrém
Zákaz kouření ale může jít i dál. Dnes zakážeme kouřit. Zítra používat voňavky a deodoranty. Pozítří nebude možné venku vydechovat aby se lidi nenadýchali vašich bacilů?  Je to prostě nebezpečný směr.

Závěr
Je třeba povolit lidem kouřit a to tak, aby neohrožovali a neomezovali ty kteří kouřit ani vdechovat kouř nechtějí. Přiznávám, není to jednoduché. Budeme muset hledat kompromisy.
Vezmeme si třeba příklad z Japonska. Kouření v parcích a zahradách je tam zakázané. Najdete tam ale vyhrazená místa pro kuřáky, kde si zapálit můžou. To je dle mého mínění ten správný směr.

by MartinStranka

Neprodejte svoji duši za GDPR

Blíží se květen 2018 a v platnost vejde další legislativa EU tentokrát o ochraně osobních údajů. Tenhle štěkající pes EU slyší na jméno GDPR (General Data Protection Regulation). Nebudu tady vysvětlovat o co všechno jde. Vlastně ani sám to neumím plně obsáhnout. Jistotou ale je, že v nejbližších dnech postupně dostanete od všech, kteří mají vaše osobní data a chtějí to přiznat, nějaký email, dopis nebo jinou formu zprávy kterou se k tomu přiznají. V tom lepším případě budou chtít váš souhlas, aby je mohli dále vlastnit. Ti kteří souhlas neudělí budou nějak (a většinou vám neřeknou jak) zapomenuti.  To slovo mě trochu děsí. Jde o anonymizaci vašich dat, částečné nebo úplné vymazání, případně jinou formu znepřístupnění vašich osobních dat.

Ale abych neodbíhal od tématu. Čeká nás hromada emailů, oken a formulářů, které bude nutné odklikat. Pokud jich bude opravdu hodně budeme klikat a ani nebudeme číst co odklikáváme. Takže vlastně ideální čas na to, nechat uživatele souhlasit s něčím, s čím souhlasit nechtějí.

Držme si palce ať neprodáme víc než máme.

nothingby liquidsunnyday

DeviantArt Related / deviantID©2008-2018 liquidsunnyday

Volby 2013

Přesvědčovat někoho jak volit nebo nevoli v nastávajících volbách, považuji za veřejnou sepuku.

Proto bych rád všem kteří jdou k volbám popřál zdraví rozum, pevné odhodlání a štěstí při výběru toho správného volebního lístku.

Těm, jež k volbám nechtějí jít a používají různé druhy výmluv, doporučuji na následující roky zalepit ústa lepící páskou.

A jak volby dopadnou? Každopádně nás čeká nejedno překvapení. Osobně jsem přesvědčen, že se nedá očekávat žádné zbrklé zakončení politické a morální krize v naší banánové republice. 

Držme si palce a doufejme v lepší zítřek, který nebude horší než dnešek (alespoň pro většinu národa).

ELECTION DAY by ~DorothyBhawl on deviantART

Kamerový systém

Nedávno byl jeden z mých známých okraden. Kamerový systém sledující ulice všechno nahrál. Maskovaného muže, ve věku 15-50let, s výškou kolem 180cm, s tmavou mikinou a kapucou přes hlavu, pod níž evidentně vyčuhovala tmavá kšiltovka  s logem jedné nejmenované společnosti, se bohužel nepodařilo ze záznamu identifikovat.

Prosím, může mě tedy někdo vysvětlit k čemu ten kamerový systém je?


Police State by ~Kredence101 on deviantART

Pardubiceké referendum

Dne 13.6.2013 proběhlo v Pardubicích referendum které mělo rozhodnout o další působnosti městských obvodů.

Svůj vlastní názor nakonec vyjádřilo pouze 14 900 voličů. Jde o pouhých 21 procent voličů. Referendum by bylo pro zastupitele závazné až z hraní 35 procent. Přesto radnice vyjádřila snahu přihlédnout k výsledkům tohoto referenda. Zhruba 60% účastníků totiž bylo pro zachování obvodů.

Nízká volební účast je v současné době stálým jevem. Ztráta zájmu o politiku roste s množstvím skandálů, roztržek a neustálým snižováním „kultury“ politické scény. Lidé v hospůdkách se už jen pochechtávají tomu co se v našich politických kruzích děje. Přesto mně dovolte označit zhruba 50tisíc lidí v Pardubicích za naivní alibisty a poslušné ovce, kteří nejsou schopni projevit svou vůli ani v tak primitivní otázce, která se navíc týká jejich blízkého okolí.
  

The Sheep by `ursulav on deviantART

Konec Bloguje v Čechách

Příznakem postupného odumírání české blogerské scény je i situace kolem serveru Bloguje.cz. Legenda české blogerské komunity nemá dostatek finančních prostředku pro zajištění dalšího provozu. Její vlastník, akciová společnosti LAAR, údajně sháněla kupce všude možně, ale nakonec nikoho nesehnala. Jediným známým zájemcem o tuto službu je nyní její původní zakladatel Martin Malý, který svojí Veřejnou nabídku na bezplatné převzetí projektu vnesl semínko naděje pro současné aktivní blogery tohoto serveru. Zdali půjde o šťastný konec, jasné není. Prozatím to vypadá, že LAAR raději zakope všechno co má než by službu zdarma předal.

Úpadek kvalitních aktivních bloglů (nejen českých) je zřejmý již delší dobu. Doba sociálních sítí nám přinesla zkrácení všeho, co se zkrátit dalo. Naše životy jsou více konzumní, více času věnujeme banalitám a méně vlastní autentické tvorbě.

Proto prosím všechny, aby podpořili kvalitní blogy. Možností jak to udělat je mnoho:

• Napište na svých blozích koho čtete. 
• Uvádějte odkazy na zdroje citací 
• Odkazujte na stránky a články z kterých vaše úvahy vychází. 
• Podporujte akce českých blogerů mini-reklamou nebo článkem.
• Komentujte a dejte blogerům zpětnou reakci

Zdar české blogerské a internetové obci

Zdroje: 

[1] Blogpočítačového nadšence 2.0

[2] http://www.bloguje.cz 

[3] http://www.misantrop.info

Vlaky přesně mimo potřebu

Situace kdy přijedete na nádraží autobusem a vlak vám přímo před nosem odjíždí, je nadmíru stresující. Jenže tahle situace je bohužel dnes již standardní součástí života těch, kteří využívají služeb ČD. Osobně jsem se o tom tento i minulý týden přesvědčil hned několikrát.

Změna jízdních řádů je pro cestujících mírným slovem řečeno nevhodná. Objeví-li se navíc ještě komplikace v podobě bílé sněhové peřiny nebo zamrzlé nafty v nádrži bus-přívozu z nedaleké vísky, je situace opravdu katastrofální. Ke zlepšení situace nepřispívá ani namyšlené místy až arogantní chování zaměstnanců ČD, kteří se vám s chutí vysmějí přímo do obličeje. České dráhy jsou prostě stále socialistická fabrika s chováním řeznického psa. A přitom by stačilo počkat cca 5 minut. Časové manko, které vlak dohoní na následujících dvou zastávkách.

Nechci být otrokem těchto socialistických zrůd a tak na příští týden jsme se s kolegy a kamarády domluvili na jiném způsobu dopravy. Pro většinu z nás pohodlnějším a v konečném důsledku možná i levnějším.

Nejvíc mě na tom ale štve ten postoj ČD. Jsou jako dítě, které brečí, že si sním nechce nikdo hrát, i když předtím hází dětem písek do očí. A stát jim ještě rád pofouká bebíčko.  

ChooChoo Train by ~DeepBlueNine on deviantART

46 týden trudomyslnosti a malého českého nechutenství

První vážnější smogová situace v našem městě tvrdě zaútočila nejen na naše plíce ale i na chuťové buňky. Jestli někdo v mládí nestačil ochutnat trochu prachu a písku stačilo mu v minulých dnech vyjít na procházku u nás v Pardubicích. Opravdový šok mě ale čekal až na zastávce autobusu. I v tomto těžce dýchatelném ovzduší se najdou lidi, kteří si klidně zapálí cigaretu právě na zastávce autobusu. Ohradil jsem se. Jako pálkou přes obličej pro mne byla reakce ve stylu: „nikoho dalšího, komu to vadí, tady nevidím“. A opravdu. Vidět totiž pro samý smog nebylo vůbec nic. Neviděla samozřejmě ani kolem procházející městská policie. Kdyby v tu chvíli za mnou přišli s peticí proti zákazu kouření, asi bych i přes svoje současné stanovisko ihned podepsal.

Můj žlučník potrápilo i čtení v online denících. Další miliony a miliardy uniklé ve švýcarských bankách nemohou oškubaného českého človíčka, který počítá každou korunu, přeci nechat v klidu. Chápu, že české soudy toho mají hodně. Nechat si ale utéct více než 12 miliard je věc neodpustitelná. Takováto lajdáckost by měla někomu z pomalu pracujících státních úředníků a soudců hnout nejen s jejich peněženkou. (např zde)

Psychickým šok mě uštědřila i pokladní v knihkupectví. Koupě knihy pro přítele, byla nakonec více stresující, než jsem čekal. Slečna u pokladny mně příjmením hlasem oznámila, že za paperbackové vydání knihy o 400 stránkách, na recyklovaném papíře, kvality III cenové, po mně bude chtít necelých 450 Kč. Nezbylo mě než reagovat tupým výrazem v obličeji i v peněžence. Trochu lépe jsem se snažil vypadat při poznámce, že jinak se kniha prodává za 20 euro, takže vlastně ještě ušetřím. Podle reakce kolegů, mně podivuhodný škleb na tváři vydržel celé dopoledne. Ihned jsem si udělal několik menších kalkulací na internetu. Hlavou mně ještě teď vrtá, který manažer prodeje, tisku, přepravy či úpravy podlahových krytin na tom trhne to zdvojnásobení výrobní ceny.

Celkově špatnou bilanci týdne vylepšila snad jen kvalitní oslava v kruhu přátel. Pánská společnost, která nakonec utvořila nehynoucí jádro labužnického koutku, dala probrat i několika ryze pánským tématům. Že to není až zas tak samozřejmé, jsem se dozvěděl až dnes (zde) .

Takže díky přátelům za skvělé zakončení jinak trudomyslného a nechutenstvím naplněného 46 týdne.

love is a number by ~62bunny on deviantART

České sluneční plácky a Pardubický stavební neúřad

Když projíždím Českou krajinou, nestačím kroutit hlavou, kolik slunečních elektráren nám v posledních letech vyrostlo. Těch nevkusných plácků je víc než letos podoubáků. Je až zarážející, že lidem nevadí tohle plýtvání úrodnou půdou. Je smutné pozorovat, jak lidem nevadí hyzdit poslední zbytky přírodních ploch bizarně monumentálním placatým výtvorem. Zatímco ve městech lidé bojují za každý kousek zeleně, na vesnici je jí dost a tak hurá na věc. Hlavně když to ponese peníze.

A to i za cenu pokut nebo soudních rozhodnutí o neoprávněné stavbě. Nic naplat my na Pardubicku s tím máme své zkušenosti. Načerno se zde dá postavit skoro cokoli. Vila v parku, skleněná příšera uprostřed historického středu města, překladiště za městem nebo právě sluneční elektrárna u Sezemic. Lidem a úřadům se tu podnikatelé prostě jen smějí do obličeje a klidně si staví, co chtějí. I když okolo některých staveb je hromada mediálního povyku, nakonec to tam stojí, dokud to čas a pardubický kyselý déšť nesežerou.

Co naplat. Místo rušení staveb, doporučuji zrušit stavební úřad. Stejně jen dělá nepříjemnosti běžným občanům a na velké ryby v pardubických podnikatelských vodách nemá dost vysoké galoše.

Reakce na http://pardubice.idnes.cz/...

Searching Shade by =ahermin on deviantART

Ach ti čeští ministři

Poslední dobou se kolem ministra Kalouska strhla hromada mediálních bomb. Pár facek jako od tatínka a několik ostrých slov k euro poslanců za ODS, jsou jen špičkou ledovce. Když k tomu přidáte pár fotek z minulosti, na nichž je jeho vědomí patrně zastřeno alkoholovým oparem, mohlo by se zdát, že mediální obraz pana mistra se začíná profilovat spíše k postavám záporných hrdinů. Celkově špatnou vizáž na poslední chvíli ani nezachrání ocenění za práci ministra financí v regionu střední a východní Evropy.

Je bohužel hrozným osudem současné generace, že mediální obraz toho nejlepšího co může nabídnout, je zrovna takový.

Je na čase aby si pan mistr i ostatní politici srovnali v hlavě pár věcí:

• Být ministrem, poslancem atd., není jen práce na 8 hodin denně. 
• Většina z nich je placena za jistý druh práce (pokud se to dá tak nazvat) a ne za za výchovu jedinců pokřikujících na ulici. 
•  Nikdo nechce platit ministra nebo politika, který je opilý, zkouřený nebo zfetovaný a nemůže tudíž vykonávat svoji práci. 
• Člověk který veřejně někoho jiného označuje za vola, idiota či použije jako obezličku pazdeří, očividně zapomněl na přísloví „potrefená husa nejvíc kejhá“. 

Prosím politiky, ministry a další osoby zodpovědné za vedení našeho státu, aby začali pracovat pro nás, pro náš stát a nikoli proti sobě.

Sir Goose by ~Monre on deviantART

Rasistická média

Dnes jsem se hned dvakrát dočetl, že město Varnsdorf je novou přední linií v boji proti nepřizpůsobivým. Kdybych na to měl (gule), žaloval bych většinu současných médií za jejich rasisticky motivovanou kampaň.

Rasizmus prostě táhne. 
Chápu media že chtějí mí prodej a proto píší sugestivní články. Nicméně by si měli uvědomit, že ne všechno je rasizmus. Ve Varnsdorfu nejde o boj proti cikánům nebo romům. Nejde o rasově motivovaný hon na příslušníky jiné rasy. Jde o boj proti gangům násilníků, zlodějů a výtržníků. Jde o boj proti kriminalitě. To, že tyto gangy, jsou složeny převážně z nově příchozí populace, která má jinou barvou v obličeji, v tomto případě nehraje žádnou roli.

Přestaňte používat slovo nepřizpůsobivý.
Media tímto slovem skoro až chorobně omlouvají nezákonné jednání lidí s jinou barvou pleti. Není tohle přesný obraz rasizmu ze strany médií. Navíc je to neúcta k lidem, kteří zákony dodržují. Lidé kteří kradou jsou zloději. Lidé kteří vyvolávají potyčky jsou násilníci či výtržníci. Nazývejme věci prostě správnými jmény a to bez vazby na barvu pleti.

Chůdák Róm 
Vzhledem k tomu že naši cikáni a romové jsou menšina, jsou v médiích zobrazováni jako ti slabí a bezbranní. Média se nám, tímto způsobem, snaží vymýt mozek už pěkně dlouho. Příkladem uvedu obrázek z dnešního článku serveru lidovky.cz.

Romové - zobrazeni jako slabá žena a dítě.
Čech – zobrazen jako silný a statný utiskovatel pod dozorem ozbrojeného dozorce.

Není tohle snad náhodou další důkaz rasové diskriminace ze strany médií. Jen málo těch, kteří se setkali s šikanou, vydíráním či násilnými činy ze strany této etnické skupiny, vám bude tvrdit, že by tito lidé byli slabší než průměrný obyvatel této republiky.

Nic naplat. Media by zasloužili za svoje rasisticky burcující řeči dostat pár ran holí na záda. Už si prosím uvědomte, že v naší společnosti nejsou problémem cikáni, číňani, vietnamci, mongolci, rusíni, ukrajinci či romové. V naší společnosti jsou problémem zloději, výtržníci, vandalové, vyděrači a násilníci. Je jedno jakou mají barvu pleti a zda vyrostli ze sociálních dávek nebo z peněz vydělaných rodiči. Prosím tuto společnost a média, aby z toho přestala dělat problém s etnicko-rasistickým podtextem.

Patenty

Současné patentní spory vedou tuto společnost do zajímavé patové situace. Patenty a peníze v nich vázané tak začínají bránit pokroku, spokojenosti zákazníků i konkurenceschopnosti jednotlivých výrobců.

Z mého pohledu slouží petenty jen jako dojná kráva několika velkým korporacím. Pokud si ještě někdo myslí že by mohli patenty chránit nějakého vynálezce, mněl by si klidně dokouřit svého jointa. Realita je totiž trochu jinde.

Ne opravdu tady v žádném případě nejde o lidi nebo pokrok. Tady jde jen a jen o peníze těch co si to mohou dovolit. A další problém je v tom, že se najdou patentní ústavy tak dokonalé že je zde možné patentovat prakticky cokoli a to i vize toho co by mohlo jít. Samozřejmě je třeba na to mít peníze.

A kdo na to doplatí? My zákazníci. Cena bude vyšší. Konkurence menší a pokrok bude konečně patentován někým konkrétním.

double lock by ~anjelicek on deviantART

Zrcadla z Londýna

Nedávné nepokoje v Londýně odrážejí podivné chápání dnešního světa části mladé generace. Šílenství v ulicích, rabování a neuvěřitelná prohlášení některých „demonstrantů“, že takto si představují svobodu, bylo pro mě děsivý probuzením ze světa zkoumání ideologií o blížící se lepší budoucnosti.

Představa, že zatčených bude tolik, že by se ani polovina nevešla do všeobecné známého Bohnického ústavu pro choromyslné, ve mně vyvolávají hned několik dalších otázek.

• Co bude s takovým počtem výtržníků dál?
• Dočkají se někdy obchody zpětné kompenzace škod?
• Dokáže naše policie čelit podobnému násilí například v Praze?
• Jsou mladí opravdu tak degenerovaní, že považují ničení a rabování za svobodu?

Je na čase si přiznat, že naše společnost nemíří vpřed, ale začíná se propadat do hlubin násilnického a rasistického chování. Chaos vítězí a my se možná probudíme až příliš pozdě.

End of Time by ~Bogwoppet on deviantART

Klausův rám

Bajka o tom jak prezident České republiky nechtěl projít bezpečnostním rámem parlamentu v Canbeře, přivodila nejednomu našemu občanovi jistě úsměv na tváři. Co na plat. Po nedávném incidentu s perem, se následným vyjádřením pana prezidenta, ve smyslu „nic se nestalo“, už stejně nikdo nezabývá. Ať už to ve skutečnosti proběhlo jakkoli, mě na tom zaujali dvě věci.

Opravdu chceme a musíme snášet všechna tato bezpečnostní opatření?
Víme k čemu nebo pro koho tato bezpečnostní zařízení pracují?

V obou případech narážím vlastně na jeden problém. Lidé si příliš rychle zvykli na fakt, že je bezpečností zařízení sledují, kontrolují a doprovázejí na každém jejich kroku. Lidé jsou s tím smířeni a to aniž by tušili, koho tato zařízení mají chránit. Leckdy se mylně domnívají, že jde o ochranu jich samotných. Lidé tak „svobodně“ podstupují sledování a přitom nikdo z nich netuší, kdo s informacemi s těchto zařízení pracuje, jak je s nimi nakládáno a jakým účelům tyto informace slouží. A lze s nimi opravdu zabránit tragédiím? Všichni doufáme, že ano. Jenže mnoho tragických událostí ukazuje, že se s moderními bezpečnostními faktory počítají i lupiči, extrémisté a teroristi. Tak k čemu tedy doopravdy jsou?

Obávám se, že mnoho odpovědí, které nebudou zabředávat do konspirativních teorií, najít nelze. Možná je tedy na čase začít hledat jiný koncept bezpečnosti naší společnosti. Možná je čas začít se prostě chovat jinak. Doufám tedy, že jednou budu v podobné situaci jako náš pan prezident. V situaci kdy si budu moci „dupnout“ a pěkně od plic si říci „Tak tímhle rámem jít nechci a nemusím“.

Big Brother by ~genesis-dragon on deviantART

Utoya – Norský masakr lidskosti

Napsal jsem několik textů odsuzujících útoky pravicového radikála A.B.Breivika. V jedné z diskuzí jsem se tvrdě pustil do člověka, který hledal cosi pozitivního na celé této hrůzostrašné události. Zajel jsem do Prahy. Koupil jsem květiny, svíčku a položil je před norským velvyslanectvím v Hellichově ulici. Je toho málo, ale nevidím více možností jak se k dané tragédii vyjádřit.

Naše společnost není ideální. To si většina z nás uvědomuje. Bohužel jakým směrem se ubírá, je možná ještě více alarmující. V poslední době totiž čím dál častěji vidíme výrazné projevy rasizmu a násilí. Projevy opovrhující tím nejdražším co nám bylo svěřeno. Opovrhující lidskostí a lidským životem. Tyto projevy musí být celou společností jednohlasně odsouzeny. A´t už jde o neznalost, nepřizpůsobivost, strach nebo nenávist, lidé by neměli zapomínat na to, co znamená být člověkem. Možná nevíme, kdo jsme, odkud pocházíme a kam jdeme. Určitě ale víme, čím být nechceme.

Norský střelec nám připomenul, že noční můry lidskosti ani bezcitné lidské bestie bohužel ještě nevymřeli.

Brotherly support by ~Assnemesis on deviantART

Stávka - červen 2011

Předem tohoto článku upozorňuji, že jsem zásadním odpůrcem této stávky. Jde jen a jen o politickou hru lidí, kteří si myslí že mohou z obyčejných lidí dělat stádo a vést ho k politickému nihilismu. Osobně se pak cítím jako rukojmí uzamčený v kusu železa, ze kterého vytvářejí nástroje pro válku s živelnou pohromou zvanou svoboda.

Přesto podle hesla „všechno zlé k něčemu dobré“, jsem až navýsost příjemně překvapen, jak většina lidí na tuto situaci zareagovala. Ze stávky se stal cyklistický happening, den návratu ke starým pochodovým cvičením, či den ničím nerušeného volna. Lidé nehoní autobusy ani metro, ale v poklidu se starají o své zahrádky, o své domečky a svůj život. Tak trochu nostalgicky nádech starých dob pak kazí už jen menší banda lidí pokřikující ne příliš nevnímaná hesla a jásající nad uskutečněním svého práva na stávku.

Zajímavé je, jak jeden den bez moderních vymožeností středně pokročilé společnosti, tak příznivě prospívá lidem.

working hard... by ~El-Rafo on deviantART

Jeden chce pomáhat, druhý vydělávat

Jeden chce pomáhat, druhý vydělávat. Taková je běžná situace okolo našich zákonů v současné České republice. Ať vymyslíte jakoukoli „pomocnou ruku“, vždycky se najde nějaký „vyčůránek“, který zjistí, že se tahle ruka dá „legálně“ využít k utírání zadků.

Podobně je na tom například situace kolem certifikovaného inspektora v současném stavebním zákoně. Původně pomoc pro ty, kteří chtějí rychleji postavit rodinný dům. Nově velká tenisová raketa developerů proti nesouhlasným názorům občanů.

Že se vytvářejí takto děravé zákony, vadí asi každému. Ještě více mě ale mrzí, že při tvorbě zákonů platí naše vláda poradce, kteří si takové mezery nevšimnou. Myslím, že peníze poradců, kteří vytvoří v zákoně takovouto ostudnou chybu, by se měli vymáhat zpátky. Otázkou samozřejmě zůstává, zda to byla chyba.

Reakce na článek: Stát ulevil občanům. Je z toho finta mocných developerů

Tak nám zabili Usamu bin Ládina paní Milerová

Dovolte mi tuto parafrázi na slavnou hlášku z románu Osudy dobrého vojáka Švejka. Asi není nikdo, kdo by o tom ještě neslyšel. A přesto, že je to jen 24h od provedení precizní řeznické práce zabijáckého komanda na cizí půdě, informací je již tolik, že je možné o nich vesele spekulovat.

Já zde (a nyní) ovšem nechci rozebírat žádnou z možných konspiračních teorií. Nechci ani rozebírat nic, co by se přímo týkalo zásahu speciální jednotky kdesi v tramtárii. Sedím tu s otevřenou pusou a zírám na vystoupení "kohosi" v Bílém domě a nevěřím vlastním očím ani uším.

Co otázka to perla. Co odpověď to politický proslov o tom jak chceme ochránit naše lidi, naše hodnoty, postoj našeho prezidenta. Na přímou otázku, žádná přímá odpověď. Proč tedy někdo dělá podobné briefingy, když na nich vlastně nemůže (nebo nechce) skoro nic říci?

Na druhou stranu z otázek novinářů je jasně vidět že když ona osoba řekne A okamžitě to pro novináře znamená B. A to i za předpokladu, že B je totální nesmysl.

Co naplat. Naše společnost se dostala do stádia, kdy omezení našeho vlastního jazyka nám plně zabraňuje podávat jakékoli ucelené informace či fakta tak, aby výsledný dojem nepodléhal milné představě o realitě.

Pomalu se bojím, že zítra až si v krámě řeknu o chleba, bude si prodavačka myslet, že ji chci přinejmenším sexuálně obtěžovat. . . . . Ještě že máme ty supermarkety.

Destillation of Information by ~Kozlovacki on deviantART

Děkujeme, už konečně odejděte

Lékaři splnili hrozbu a výpovědi nestáhli. To znamená, že v našem Pardubickém kraji bude o více jak 220 lékařů méně.

Poměrně nedávno jsem slyšel zajímavý vtip:

Víte jaký je rozdíl mezi teroristou a českým lékařem?

Že český lékař odejde, když peníze nedostane.

Je velkou škodou je, že výzva „Děkujeme, odcházíme“ se nakonec v našich očích točí jen kolem platů lékařů. Přitom pokud si pozorně přečtete na jejich webu, o co všechno vlastně lékařům původně šlo, jistě s nimi bude ve většině věcí souhlasit. A nakonec i s těmi výhrady k průměrnému platu lékařů by člověk souhlasil. Tedy pokud je to skutečně tak, jak na svém webu píší. Jenže.

Jenže moje osobní zkušenosti z posledních let hovoří spíše v neprospěch lékařů. Jejich práce není dobrá. Často se střetávám s neurvalou arogancí lékařů i lékařského personálu. Neochota naslouchat a komunikovat s pacientem je všudypřítomná. Nemocnice praskají ve švech, ale lidé tu leží mnohdy „zbytečně“. Lékaři ani zdravotnická zařízení si neumí organizovat ani svoji běžnou práci natož pak zorganizovat větší množství pacientů. A o kvalitě rozhodnutí některých lékařů jsem byl nucen se přesvědčovat až návštěvou třetího lékaře (ten první netrefil, druzí dva ano . . a nebo to bude naopak, to se ještě uvidí). Co k tomu všemu dodat. Bohužel musím konstatovat, že lékařů nebo zdravotnického personálu, který by si u mě vydobyl nějaký respekt nebo úctu, bylo v poslední době opravdu málo. Osobně jsem přesvědčen, že i když jim někdo přidá pár tisícovek na víc, situace se příliš nezmění.

Paradoxně se může stát, že odchodem lékařů se konečně začne naše zdravotnictví reformovat a bude více sloužit pacientům. I když jako každý běžný pacient mám strach, co se stane, až budu potřebovat pomoc a žádný lékař nebude nablízku. Možná to je pro mne přijatelnější volba než mí ta blízku hromadu dobře placených rádoby-lékařů, kteří vám stejně pomoci nedokážou.

Le Velo du docteur by ~TMRE on deviantART

Jak jsem podlehl uplácení

I když se může zdát, že Srpnem 2010 tento blog skončil, není tomu tak. Musím se přiznat, že loňské prázdniny se odehrálo na můj vkus až mnoho podivuhodných náhod najednou.

Před volbami v loňském roce 2010 jsem byl osloven jedním z kandidátů jedné nejmenované strany. Prý spolupráce, psal ve svém emailu tento pán. Chtěl jakousi propagandu jednoho z programů. Prý se názory jeho strany s těmi mými dost podobají a nebylo by špatné těm několika málo čtenářům jejich program mými slovy zprostředkovat. Abych řekl pravdu, nejdřív jsem se tomu moc nebránil. Četl jsem v té době již několik programů a musím uznat, že skoro v každém jsem našel něco, co by mě zajímalo. Na druhou stranu v každém bylo něco, s čím jsem naprosto nesouhlasil. A tak jsem se nakonec rozhodl, že podporovat žádnou ze stran na tomto blogu nebudu.

Nato jsem uzavřel sázku. Podlehl jsem dlouhotrvajícímu nátlaku (asi pět minut) a s přáteli se vsadil, že dokáži dění okolo těchto voleb nekomentovat veřejně a tedy ani na tomto blogu. V případně, že dokáži nekomentovat volby a naše politické dění, byla stanovena odměna jedna lahev sektu. V případě že bych dokázal vůbec nepsat až do konce roku, výhrou by byla lahev pravého šampaňského.

A tak jsem vyhrál lahev pravého šampaňského.
. . . . . . . . . Stydím se . . . . . .  :-)

Tímto chci jen dokumentovat, že uplácení a ovlivňování nejen veřejného hlasu je u nás zcela běžná a samozřejmá záležitost. Odehrává se dnes a denně a to i mezi námi obyčejnými občany. Bohužel pro nás.

Pravým šampaňským připíjím na Zdraví svobodně šířenému slovu.