Zobrazují se příspěvky se štítkemPolitika. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemPolitika. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 12. července 2018

Bylo jich 105

Stále přemýšlím, zda sledovat přímí přenos ze zasedání Poslanecké sněmovny, kde druhá menšinová vláda Andreje Babiše ve středu NE-žádala o vyslovení důvěry, nebyl vyhozený čas. Během vystoupení jsem si dělal poznámky a chtěl bych přeci jen k tomu všemu napsat pár řádků.

Vláda s Komunisty.

Je třeba si uvědomit, že Komunistická Strana Čech a Moravy (KSČM) je tu s námi od roku 1989/1990 kdy se ji rozhodla vytvořit bývalá KSČ (*1). Od tohoto roku se také plně podílí na politickém, sociálním i ekonomickém vývoji naší země. Tvrdit, že tato vláda jako první, která bude vládnout s Komunisty, je jen hraní na city a na antikomunistickou notu. Komunisté tady jsou, byly a bohužel i budou. A také byly, jsou a budou se dál na vládě přímo či nepřímo podílet. Ano, váha jejich hlasu výrazně stoupla. Je však naivní si myslet, že za těch 28 let je to poprvé.
Navíc KSČM legitimně volí dlouhá léta cca 10% populace. Tedy 10% voličů má představu, že komunistická vize budoucnosti je ta pravá. Nedat jim prostor, je stejné potírání demokracie jaké sami komunisté dlouho dobu předváděli.

Sociální demokraté chtějí věřit.

I když víra spíše zapadá do programu KDU, poslanci za ČSSD se rozhodli věřit vládě Andreje Babiše a nehlasovat ze své vůle, nýbrž z vůle svého klubu a v duchu své víry. Aspoň tak to někteří vyzvaní SocDemáci prezentovali. Nechápu, jak člověku který lže, má nejasnou minulost a vztahy s STB, je předmětem trestního stíhání, obviněn z podvodu a zpronevěření peněz, podivnými způsoby přišel ke svému majetku a neštítí se použít všech prostředků na vítězství a prosazení své pravdy, může někdo věřit. Jsou tito lidé hluší, slepí, mají zakryté všechny smysly temnou stranou síly, nebo co se jim vlastně stalo? Nerozumím tomu, pokud se na ně dívám jako na slušné lidi. Rozumím tomu tak, že pro ČSSD je přístup ke korytu důležitější než pravda, čest a důstojnost.

Andrej Babiš

Kladu si otázku, co to je za člověka, který je schopen několik hodin poslouchat o tom jak lže, krade, je STBák a poslouchá urážky, nadávky, narážky a negativní výpady vůči své vlastní osobě. Přesto všechno zůstává stát jako maják v čele své neochvějné pravdy, s úsměvem a těžce nad věcí. Co je to za člověka, a jakou kůži vlastně nosí, když se ho podobné výlevy emocí jakoby netýkají? Je jasné, že česká politika s tímto „hroším druhem“ ještě neumí pracovat. Rád bych řekl klobouku dolů před tou obrovskou vnitřní sílou. Motivace tímhle vším projít, musí být opravdu obrovská. Jsem však vnitřně naprosto přesvědčen, že veřejný blahobyt za tím vším nebude.

Pokud jste sledovali celou rozpravu, víte, že jednou však svým emocím Andrej Babiš podlehl. Zde pak vykoukl ten dlouho dobu skrývaný Babiš-Moci-Pán. Ten muž, který má představu, že může všechno a zákony nebo nařízení se ho netýkají. Takový je Andrej Babiš, když se zrovna nekontroluje.


Závěrem

Je mě smutno z toho, že patřím k menšinové části obyvatelstva naší země, která si směřování naší země představuje jinak. Stydím se, že naše země má v lavicích poslanecké sněmovny lidi, kteří neumějí mluvit, neumějí jednat slušně a fair, jsou trestně stíháni a nechtějí pomáhat lidem, ale jen sobě a svému kruhu vyvolených.  Sílí snahy ovládat, kontrolovat a moc soustřeďovat do menších ovladatelných celků. Taková je dle mého názoru naše  současná politická scéna, nově ustanovená vláda a nemoc postihující celou naši společnost.

Vracím se tedy k otázce: Byl to vyhozený čas? Ano byl. Výsledek, který byl zřejmý, se prostě nemohl během jediného odpoledne změnit. Ani moje bláhová naděje v rozum, ani srdce rvoucí apelace politických špiček dnešní opozice na tom nic nezměnila. Sice je dobré vědět, že ve svém odlišném smýšlení nejsem sám, ale nic to nemění na faktu, že aktuálně patřím mezi okrajovou menšinu s podobným smýšlením. Se směrováním téhle lodi tedy aktuálně nic neuděláme.

Jakou cestou je domácích stádo ovcí hnáno soukromími psy manažerů naší republiky? To ukáže následující období. Jsem přesvědčen, že zelené pastviny blahobytu již patří do časů minulých, a my si můžeme vybrat jen mezi tmou a temnotou.

Sílu a světlo pro nás všechny.

pondělí 23. dubna 2018

Úplný zákaz kouření – můj postoj.

Při projednávání zákazu kouření jsem dal jasně najevo své ANO pro tento zákaz. I když jsem přesvědčen, že tento zákaz formou zákona, nebyl zrovna nejšťastnější. V případě obecného zákazu kouření je to, ale složitější. Je to vlastně vlastně můj vnitřní posun z jasného Zákazu k Regulaci. Pokusím se to vysvětlit.

Zákaz kouření v restauracích.
Jsem rád, že v restauracích se nekouří. Nemám teď problém do hospůdky, restaurace nebo jiného zařízení jít si jen tak posedět. Navíc je to ohleduplné nejen k návštěvníkům, ale i k personálu. Nevidím ale důvod, proč nemůžou restaurace zřídit menší kuřácký koutek, kuřácký salón bez obsluhy a tak podobně. To už vidím jako zásah do svobod podnikání. Oponenti hned rádi nahazují: „Takže všechny restaurace se změní na kuřácké salóny a budeme zase na začátku“. Ano. Tohle je přesně příklad malého českého myšlení. Ochcávání zákonů ze všech stran. Je třeba se přestat takto paranoidně chovat a dát lidem šanci žít svobodně. Pokud to nedokážou pochopit, pak má nastoupit regulace.

Kouření obecně v přítomnosti druhých
Stále věřím, že kuřáci svým kouřením ohrožují jiné lidi. Asi nejhůř to nesu když vidím jak matka kuřačka, zavazuje svému dítěti tkaničku na botičce, vajgl v hubě a přitom nechá svoje dítě pasivně kouřit.
Ale na druhé straně vah vidím jistou dávku svobody. Nebráníme a nechceme lidem bránit pít přiměřeně alkohol, žít nezávazný sexuální život, přepínat se fyzicky i psychicky, tak proč by člověk neměl mít právo si zakouřit. Když to bude dělat tak, aby neohrožoval a omezoval jiné, nevidím v tom problém.

Chápu, že velká většina kuřáků to má jako rituál. A zakazovat lidem dělat rituály, přikazovat jim co mohou dělat a co ne, na úrovni zákona, nepovažuji za nešťastnější krok.

Extrém
Zákaz kouření ale může jít i dál. Dnes zakážeme kouřit. Zítra používat voňavky a deodoranty. Pozítří nebude možné venku vydechovat aby se lidi nenadýchali vašich bacilů?  Je to prostě nebezpečný směr.

Závěr
Je třeba povolit lidem kouřit a to tak, aby neohrožovali a neomezovali ty kteří kouřit ani vdechovat kouř nechtějí. Přiznávám, není to jednoduché. Budeme muset hledat kompromisy.
Vezmeme si třeba příklad z Japonska. Kouření v parcích a zahradách je tam zakázané. Najdete tam ale vyhrazená místa pro kuřáky, kde si zapálit můžou. To je dle mého mínění ten správný směr.


neděle 22. dubna 2018

ANO Nepravda - Volila mě třetina voličů

Pokud uslyšíte, že Andrej Babiš nebo někdo jiný z Hnutí ANO říká, jak je volila třetina voličů, věřte že to není tak docela pravda.

Voličů v ČR je zaokrouhleně 8.5 milionů. Hnutí ANO dostalo ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 2017 zaokrouhleně 1.5 milionů hlasů. Z toho vyplývá, že jde zhruba o 18% voličů, kteří chtějí aby ve vedení této země bylo Hnutí ANO.

Je třeba ale poslouchat co politici říkají. Někdy totiž stačí říct „Třetina těch co přišli k volbám“ a to už pravda je.

Nedělejme si ale jinou představu než je skutečnost.

pondělí 20. července 2015

Uprchlíci a strach

Už mě to rozčiluje poslouchat jak v našem případě (v případě Čechů) je strach z uprchlíků a zejména strach z muslimských uprchlíků, hlavně strach z něčeho nového.

Musím naše média a naše „hlavy pomazané“ upozornit, že v tomto případě nejde o strach z něčeho nového, něčeho neznámého. Jde o strach z mediálního obraz dnešního muslima. Většina Čechů věří, jak z televize tak z filmu, že většina muslimů jsou fanatičtí radikálové, kteří nenávidí evropany, běžně nosí na těle vestu s tunou výbušnin a své dámy nutí sadisticky nosit černé pytle a motat si hlavu do hábitu.

Tohle je sice nesmysl, ale když to říkají v televizi, musí na tom být něco pravdy.

Takže ještě jednou. Češi se nebojí něčeho nového. Češi se nebojí uprchlíků. Češi se bojí terorizmu tak jak nám ho servírují naše média v podání muslimských radikálů.

Osobně si myslím, že uprchlíkům je třeba pomoci. Čím dál méně si ale dokážu představit, jak jim pomůžeme právě my, jak jim dokáže pomoci naše xenofobní společnost.

neděle 10. května 2015

Český prezident v Rusku

Bojíte se Evropy a chcete s ní stát při zdi? Pak ano, chápu váš bázliví postoj a chápu váš názor, že prezident měl zůstat doma a dívat se na oslavy spojené s 70. výročím konce druhé světové války jen v televizi. 

Osobně si ale stále myslím, že patříme mezi suverénní státy Evropy. Nevidím tedy důvod proč by náš prezident nemohl zajet přímo na místo kde oslavy probíhají a vzdát tak patřičný hold jednomu z nejvýznamnějších osvoboditelů naší republiky.

Otázkou zůstává jaké další cíle prezidentova cesta sleduje. Se SSSR na věčné časy jsme již jednou šli a nebylo to zrovna to nejlepší co nás potkalo.

Mimochodem je více než jasné že vojenská přehlídka je i v současné době stále demonstrací síly. Nechápu tak docela proč oslava míru má být prováděna právě demonstrací připravenosti k válce.

středa 23. října 2013

Volby 2013

Přesvědčovat někoho jak volit nebo nevoli v nastávajících volbách, považuji za veřejnou sepuku.

Proto bych rád všem kteří jdou k volbám popřál zdraví rozum, pevné odhodlání a štěstí při výběru toho správného volebního lístku.

Těm, jež k volbám nechtějí jít a používají různé druhy výmluv, doporučuji na následující roky zalepit ústa lepící páskou.

A jak volby dopadnou? Každopádně nás čeká nejedno překvapení. Osobně jsem přesvědčen, že se nedá očekávat žádné zbrklé zakončení politické a morální krize v naší banánové republice. 
Držme si palce a doufejme v lepší zítřek, který nebude horší než dnešek (alespoň pro většinu národa).

sobota 24. srpna 2013

Můj pohled na současného prezidenta ČR

Nedávno jsem aktualizoval několik osobních údajů na stránce KDO JSEM a rád bych doplnil i svůj osobní postoj k současnému prezidentovi ČR.

Prezident Miloš Zeman
Tato osoba našeho politického mixu mně osobně spíše vadí. Přesto že většinou postupuje politicky a právně korektním způsobem, jeho dosavadní kroky vedou postranními uličkami a na hranách právních kliček současného systému. Jeho rétorika je mnohdy založena na obscénnosti a nadřazeném vyjadřování. Nelze mu však upřít politickou vyzrálost, všeobecný nadhled, znalosti dějin i významnou sečtělost.

neděle 16. června 2013

Pardubiceké referendum

Dne 13.6.2013 proběhlo v Pardubicích referendum které mělo rozhodnout o další působnosti městských obvodů.

Svůj vlastní názor nakonec vyjádřilo pouze 14 900 voličů. Jde o pouhých 21 procent voličů. Referendum by bylo pro zastupitele závazné až z hraní 35 procent. Přesto radnice vyjádřila snahu přihlédnout k výsledkům tohoto referenda. Zhruba 60% účastníků totiž bylo pro zachování obvodů.

Nízká volební účast je v současné době stálým jevem. Ztráta zájmu o politiku roste s množstvím skandálů, roztržek a neustálým snižováním „kultury“ politické scény. Lidé v hospůdkách se už jen pochechtávají tomu co se v našich politických kruzích děje. Přesto mně dovolte označit zhruba 50tisíc lidí v Pardubicích za naivní alibisty a poslušné ovce, kteří nejsou schopni projevit svou vůli ani v tak primitivní otázce, která se navíc týká jejich blízkého okolí.
  

neděle 20. května 2012

Korupční týden a mimozemšťan Klaatu

Několik menších korupčních skandálu zcela zastínilo zatčení a obvinění prince korupce Davida Ratha. Internet rychle nasál protikorupční atmosféru a zalil čitatele velkým množství článku. Některé žasnou nad tím jak se to mohlo stát. Z jiných čiší zuřivost a dlouhodobá naštvanost jejich autorů. Najdete i několik konspiračních teorií a opomenout nelze ani větší množství vtipů a vtipných průpovídek na toto téma.

Celá kauza pro mě není překvapením. Patřím k lidem, kteří jen na prasknutí nějaké velké kauzy prostě už delší dobu čekali. Přesto tahle nenadálá situace u mě evokovala nové zajímavé otázky:

Jakou vládu bychom chtěli mít?
Kdo by náš národ měl vést, reprezentovat a zastupovat?

Kupodivu podobnou otázku si klade i astro-bioložka Helen z filmu Den, kdy se zastavila Země. Mimozemšťan Klaatua který přichází na planetu Zemi se chce setkat se zástupci lidí. Za kým ho má ale Helen přivést?

Překvapilo mě jak těžké je na takovou jednoduchou otázku odpovědět. Je jasné, že současní politici to být nemohou. Nikdo jim nevěří a pro styk s mimozemskou civilizací nemají dostatečnou průpravu. Nedomluví se ani mezi sebou natož s jinou civilizací. Tak kdo by to měl být? Ve filmu to nakonec Helen řeší tak, že Klaatua zavede za svým profesorem Jacobem Barnhardtem, který získal Nobelovu cenu. Prostě myslitel na nejvyšší úrovni. Ale co u nás? Existují ještě nějací takoví lidé, nějací velcí myslitelé?

Myslím že odpověď na původní otázku je tedy už vyřešena v desítky let staré filmové předloze (1951). Reprezentovat, vládnout a určovat cíl naší malé evropské země by měli odborníci. Všichni si jistě vzpomeneme na úřednickou vládu Jana Fishera. Jde o takovou malou vlašťovku, kterou by stálo zato přilákat do našich domovů na stálo. Volit vládu nepolitickou, odbornou. Dát větší prostor odborníkům a nepolitickým uskupením. A hlavně, hledat současné myslitele českého národa.

A teď, zpátky mezi barbary. . . . Usekněte ruku všem kteří kradli . . . . . :-)

středa 2. května 2012

Církevní restituce, jak na ně.

Nechápu že většina lidí má stále problém s církevními restitucemi. Restituce tu přeci jednou už byly a výsledek byl vcelku uspokojivý. Nechápu, že stejný metr který se kdysi použil na běžného člověka není možné dnes aplikovat na církve. Jako by pánbíčkáři zase chtěli jiné zacházení než obyčejný plebs.

Osobně bych vyhlásil datum 31.prosince 2013 jako poslední datum ke kterému můžou církve přihlásit o restituční nároky na libovolný majetek. Ke každému nárokovanému majetku nechť doloží, k tomuto datu, dostatečnou dokumentaci, podle které by bylo možné restituční nároky posoudit. Pak by měl nastoupit stát a každý restituční nárok řádně probrat, posoudit a o majiteli definitivně rozhodnout. Následovat bude pár let, kdy si budou někteří „poškození“ foukat bebíčka u soudu a pak už snad bude konečně klid.

pondělí 2. dubna 2012

60 minut premiéra Petr Nečas

Ve nedělním vystoupení Otázek Václava Moravce byl na koberečku premiér České republiky Petr Nečas. Jeho vystoupení bylo pro mě příjemným překvapením. Člověk by na malou chvíli věřil, že máme ve vedení naší země celkem rozumně smýšlející politiky.

Premiér podpořil současné vedení BIS, zastal se drobných podnikatelů a celkem rozumně mluvil o podpoře naší ekonomiky. Můj osobní pocit z jeho vystoupení bylo nanejvýš pozitivní. První pozitivní pocit týkající se našich politiků v tomto roce. Bohužel ne na dlouho.


úterý 31. ledna 2012

Tak dneska by to šlo

Říkal jsi, že jednoho krásného dne si sbalíš svých pár švestek a půjdeš si svojí cestou. Tak jak koukám ven, dneska by to šlo.

Touto parafrází na oblíbený český žertík, bych rád připomněl panu ministrovi školství Pepíkovi Dobešovi, že kdysi dávno tvrdil že „problém s dotací od EU je jen technickým problémem a do tří měsíců bude vyřešen jinak, kdyby náhodou JEHO ministerstvo přidělené peníze nevyčerpalo, opustí funkci“.

Člověk neznaje naše politiky, by mohl lehce nabýt dojmu, že doba, kdy bachařský psycholog a podnikatel v oboru balení - skladování , prznil naše školství, by se mohla blížit ku konci. Bohužel je nutné to některým našim politikům nahlas připomínat. Nedbaje času který Pepíkovi zbývá bylo by vhodné začít si balit.

pondělí 30. ledna 2012

Černý den pro Pardubice

Úterý 26.1.2012 bude do dějin města Pardubice zapsán černým písmem. Zastupitelé města Pardubice se v tento den rozhodli i přes odpor větší části obyvatelstva odhlasovat hned dva sporné projekty.

Tyršovy sady
Vykácení velké množství stromů a vybudování betonového koridoru uprostřed dnes ještě zeleného parku. Že by loby betonářské obce? Lidem se to moc nelíbí, ale to radním moc nevadilo. Nepomohli protesty. Nepomohly nezávislé iniciativy ani aktivity svlečených dobrovolnic.

Pěší zóna s MHD
Sedíte takhle pěkně na zahrádce, nad hlavou prosvítá slunce skrz změť trolejbusového vedení. K chuti čerstvé kávy se přidává smog z právě projíždějící náhradní autobusové dopravy. Taková je vize dnešních Pardubických radních na obnovu jedné z nejhlavnějších tříd ve městě. Těšit se ale můžeme na pěkně zrekonstruovaný chodník za 150miliónů a dvě nové značky na začátku pěší zóny.

Nejde o to, zda se mi tyto návrhy líbily nebo ne! Jde o to, že tyto návrhy se nelíbily velkému a rozhodujícímu množství obyvatel Pardubic. Radní sice zajímají, co říkáte, ale tak nějak nemají potřebu něco s tím dělat. Běžně se tomu říká „házet bobek na občana“.

Nechápu, proč se zrušila ta defenestrace radních.

Mimochodem odhaduji, že během prací na Třídě míru dojde k nečekaným výdajům, které navýší cenu rekonstrukce tak na cca 350miliónů. Naproti tomu v Tyršových sadech se objeví nečekaně nestabilní podklad a dojde tak k navýšení ceny za na zeleno natřený beton tak na dvojnásobek. Navíc nadcházející tuhé zimy beton poničí a bude nutné provést tak za další cca 3 roky novou rekonstrukci. Projíždějící autobusy však za tu dobu ušetřili více jak 20milionu korun, které si radní budou moci vyplatit jako odměnu za dobrou práci.

pondělí 14. listopadu 2011

Když sloni táhnou přes porcelánku - Ministr Josef Dobeš

V poslední době se nemůžu zbavit dojmu, že pan Josef Dobeš je jedním z nejkontroverznějších ministrů na postu ministra školství, mládeže a tělovýchovy.

Z mého pohledu všechno začalo sloním postojem v kauze Bátora. Pan ministr se rozhodl trvat na svém a nepohnout se z místa. I když nikdo jeho postoj nechápal, přesto pan ministr dál setrvával ve svém rozšlapaném porcelánu. Teprve až ve chvíli, kdy na něj začali působit síly celého našeho politického vesmíru, udělal pomyslný, i tak dost kontroverzní, krok stranou.

 Minulý týden se objevila další šlápota tohoto ministerského mastodonta. Spor o český motocyklový sport mezi Autoklubem České republiky (AČR) a nově vznikajícím Českým svazem motocyklového sportu (ČSMS) se snaží pan ministr vyřešit tlustou čárou. Protože zde evidentně jde o peníze seběhli se nad případem právníci i média. Celá kauza má samozřejmě i mezinárodní punc čecháčství v podobě dopisu pro Mezinárodní federaci motocyklového sportu (FIM). Zatímco minulí ministři si Ženevě snažili doporučovat, tento ministr jim ze své stoličky poučuje kdo je tu pánem.

Pan ministr tak trochu šlápl do psího lejna i v případě sexuální výchově pražské Základní školy Kuncova. Jeho pohled na věc získaný pouze z jedné strany sporu je další ukázkou jeho neschopnosti správně a komplexně si ověřit vstupní informace. Přitom umění komunikace se všemi zúčastněnými by měla být jednou z hlavních předností člověk na ministerském postu.

Celá toto mediální kampaň pana ministra Josefa Dobeše na mě dělá dojem pochodu slonů přes porcelánku. Dovoluji si však upozornit na zkutečnost, že dravé ryby se tupě a jednosměrně jdoucího jedinec, i když obřích rozměrů, jen tak neleknou a klidně na něj nějakou tu pastičku nastraží. Osobně bych uvítal méně mediálních kauz a více výsledků v oblasti zlepšení kvality našeho školství.

neděle 13. listopadu 2011

Moje bludné kruhy - Krizi (ne)potřebujeme

Stále více lidí nachází ve svém pokorném životě místo i pro krizi. Otevřeně přiznávám, že i já jsem podobným procesem přemýšlení prošel. Po několika debatách jsem ale nad celým problémem zaujal jiné stanovisko.

Uvědomme si jak a na koho především právě probíhající ekonomická krize působí. Krize prostřednictvím materiálních hodnot má největší dopad především na střední a nižší vrstvu obyvatelstva. Jinak řečeno, krize postihuje především ty, jež dnes žijí s přiměřeným minimem hmotného majetku. Po krizi se proto v podstatě z tohoto pohledu nic nezmění. Movití budou stále movití. Budou mít dostatek prostředků vést a ze sebe udělat ještě movitější . Změny po krizi ale nastanou ve vodách středně movitých a nemovitých. Ti budou tvořit nový jednotný celek nemovitých. V některých případech se dokonce objeví skupiny na pokraji životaschopnosti.

To přináší další aspekt krize. Strach! Hlavní hybnou pákou krize je právě tato emoce. Lidé, kteří mají strach, se méně ptají, více poslouchají, jsou méně kreativní a lépe ovladatelní. Navíc strach dále prohlubuje krizi a s mediální podporou burcuje k ještě razantnějším krokům.

Z výše uvedených argumentů tedy pro mne jasně vyplývá, že krize je jen dalším mocenským nástrojem. Hlavním cílem použití tohoto nástroje je vyvolání strachu a lepší ovladatelnost společnosti.

Myšlenky jako, krizi si zasloužíme, krize nám pomůže nebo dokonce krize nás osvobodí, jsou jen jakousi omluvou či veřejným podaným odpuštěním těch, kteří nechtějí nic dělat a odevzdaně pochodují v ovčím stádu. 

Reakce na článek ze serveru psychologie.cz

PS: Záměrně nepíši o bohatých a chudých, ale o movitých a nemovitých. Je tak činěno proto, aby nedošlo k omylu u lidí duchovněji zaměřených.

úterý 1. listopadu 2011

České sluneční plácky a Pardubický stavební neúřad

Když projíždím Českou krajinou, nestačím kroutit hlavou, kolik slunečních elektráren nám v posledních letech vyrostlo. Těch nevkusných plácků je víc než letos podoubáků. Je až zarážející, že lidem nevadí tohle plýtvání úrodnou půdou. Je smutné pozorovat, jak lidem nevadí hyzdit poslední zbytky přírodních ploch bizarně monumentálním placatým výtvorem. Zatímco ve městech lidé bojují za každý kousek zeleně, na vesnici je jí dost a tak hurá na věc. Hlavně když to ponese peníze.

A to i za cenu pokut nebo soudních rozhodnutí o neoprávněné stavbě. Nic naplat my na Pardubicku s tím máme své zkušenosti. Načerno se zde dá postavit skoro cokoli. Vila v parku, skleněná příšera uprostřed historického středu města, překladiště za městem nebo právě sluneční elektrárna u Sezemic. Lidem a úřadům se tu podnikatelé prostě jen smějí do obličeje a klidně si staví, co chtějí. I když okolo některých staveb je hromada mediálního povyku, nakonec to tam stojí, dokud to čas a pardubický kyselý déšť nesežerou.

Co naplat. Místo rušení staveb, doporučuji zrušit stavební úřad. Stejně jen dělá nepříjemnosti běžným občanům a na velké ryby v pardubických podnikatelských vodách nemá dost vysoké galoše.


sobota 15. října 2011

Slovenská fraška Euroval

Nikdy jsem se netvářil že nějak výrazně rozumím politice. Přemýšlím o ní, mám na ní svůj názor, ale rozumět jí asi nikdy nebudu.

V tomto názoru mě utvrdili i nedávné kroky Slovenské vlády při jednání o "Eurovalu". Spojit hlasování s důvěrou vládě byl krok, nad kterým zůstal můj rozum prostý odpovědí. Jedinou nespornou výhodou bylo, že celý svět tři dny neřešil nic jiného než Slovensko. 

Část evropské populace, která s "Eurovalem" a se současnou finanční politikou Evropské unie nesouhlasí, dostala tak mylně naději, že malý stát evropské unie může něco změnit. Byla to ale naivní představa o současné evropské demokracii. Náznak svobodného jednání člena Evropské unie byl jen další politickou fraškou.

Nezbývá tedy nic jiného, než nadále zklamaně interpretovat názor široké veřejnosti : V Evropské unii se hlasuje tak dlouho, dokud návrhy neprojdou.

středa 28. září 2011

Ach ti čeští ministři

Poslední dobou se kolem ministra Kalouska strhla hromada mediálních bomb. Pár facek jako od tatínka a několik ostrých slov k euro poslanců za ODS, jsou jen špičkou ledovce. Když k tomu přidáte pár fotek z minulosti, na nichž je jeho vědomí patrně zastřeno alkoholovým oparem, mohlo by se zdát, že mediální obraz pana mistra se začíná profilovat spíše k postavám záporných hrdinů. Celkově špatnou vizáž na poslední chvíli ani nezachrání ocenění za práci ministra financí v regionu střední a východní Evropy.

Je bohužel hrozným osudem současné generace, že mediální obraz toho nejlepšího co může nabídnout, je zrovna takový.

Je na čase aby si pan mistr i ostatní politici srovnali v hlavě pár věcí:

  • Být ministrem, poslancem atd., není jen práce na 8 hodin denně. 
  • Většina z nich je placena za jistý druh práce (pokud se to dá tak nazvat) a ne za za výchovu jedinců pokřikujících na ulici. 
  •  Nikdo nechce platit ministra nebo politika, který je opilý, zkouřený nebo zfetovaný a nemůže tudíž vykonávat svoji práci. 
  • Člověk který veřejně někoho jiného označuje za vola, idiota či použije jako obezličku pazdeří, očividně zapomněl na přísloví „potrefená husa nejvíc kejhá“. 

Prosím politiky, ministry a další osoby zodpovědné za vedení našeho státu, aby začali pracovat pro nás, pro náš stát a nikoli proti sobě.


středa 21. září 2011

Úspory a šetření vlády


V médiích často slyšíme slova, že škrty v rozpočtu vedou k úsporám. Ze všech možných stran slyšíme, že vláda ušetřila dalších X miliónů díky výběrovým řízením, superzakázkám atd. atd. . Ale co to přesně znamená?

Pokud doma řeknu, že jsem ušetřil 100 korun, znamená to, že mám těchto 100 korun k dispozici. Pokud mám k dispozici nějaké úspory, znamená to, že mám peníze v bance nebo pod polštářem a můžu je v nějakém naléhavém případě použít na nenadálé výdaje nebo neplánované nákupy. Popřípadě můžu všechny uspořené peníze a další úspory použít na splacení dluhu nebo jiných finančních pohledávek.

Bohužel u naší vlády však NEMÁM pocit, že by měla peníze někde pod polštářem nebo že by se nám zmenšoval státní dluh.

Přestaňme tedy mluvit o úsporách a začněme hovořit o snaze vést normální vyrovnaný rozpočet.

neděle 4. září 2011

Rasistická média

Dnes jsem se hned dvakrát dočetl, že město Varnsdorf je novou přední linií v boji proti nepřizpůsobivým. Kdybych na to měl (gule), žaloval bych většinu současných médií za jejich rasisticky motivovanou kampaň.

Rasizmus prostě táhne. 
Chápu media že chtějí mí prodej a proto píší sugestivní články. Nicméně by si měli uvědomit, že ne všechno je rasizmus. Ve Varnsdorfu nejde o boj proti cikánům nebo romům. Nejde o rasově motivovaný hon na příslušníky jiné rasy. Jde o boj proti gangům násilníků, zlodějů a výtržníků. Jde o boj proti kriminalitě. To, že tyto gangy, jsou složeny převážně z nově příchozí populace, která má jinou barvou v obličeji, v tomto případě nehraje žádnou roli.

Přestaňte používat slovo nepřizpůsobivý.
Media tímto slovem skoro až chorobně omlouvají nezákonné jednání lidí s jinou barvou pleti. Není tohle přesný obraz rasizmu ze strany médií. Navíc je to neúcta k lidem, kteří zákony dodržují. Lidé kteří kradou jsou zloději. Lidé kteří vyvolávají potyčky jsou násilníci či výtržníci. Nazývejme věci prostě správnými jmény a to bez vazby na barvu pleti.

Chůdák Róm 
Vzhledem k tomu že naši cikáni a romové jsou menšina, jsou v médiích zobrazováni jako ti slabí a bezbranní. Média se nám, tímto způsobem, snaží vymýt mozek už pěkně dlouho. Příkladem uvedu obrázek z dnešního článku serveru lidovky.cz.


Romové - zobrazeni jako slabá žena a dítě.
Čech – zobrazen jako silný a statný utiskovatel pod dozorem ozbrojeného dozorce.

Není tohle snad náhodou další důkaz rasové diskriminace ze strany médií. Jen málo těch, kteří se setkali s šikanou, vydíráním či násilnými činy ze strany této etnické skupiny, vám bude tvrdit, že by tito lidé byli slabší než průměrný obyvatel této republiky.

Nic naplat. Media by zasloužili za svoje rasisticky burcující řeči dostat pár ran holí na záda. Už si prosím uvědomte, že v naší společnosti nejsou problémem cikáni, číňani, vietnamci, mongolci, rusíni, ukrajinci či romové. V naší společnosti jsou problémem zloději, výtržníci, vandalové, vyděrači a násilníci. Je jedno jakou mají barvu pleti a zda vyrostli ze sociálních dávek nebo z peněz vydělaných rodiči. Prosím tuto společnost a média, aby z toho přestala dělat problém s etnicko-rasistickým podtextem.