Zobrazují se příspěvky se štítkemČesko. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemČesko. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 12. července 2018

Bylo jich 105

Stále přemýšlím, zda sledovat přímí přenos ze zasedání Poslanecké sněmovny, kde druhá menšinová vláda Andreje Babiše ve středu NE-žádala o vyslovení důvěry, nebyl vyhozený čas. Během vystoupení jsem si dělal poznámky a chtěl bych přeci jen k tomu všemu napsat pár řádků.

Vláda s Komunisty.

Je třeba si uvědomit, že Komunistická Strana Čech a Moravy (KSČM) je tu s námi od roku 1989/1990 kdy se ji rozhodla vytvořit bývalá KSČ (*1). Od tohoto roku se také plně podílí na politickém, sociálním i ekonomickém vývoji naší země. Tvrdit, že tato vláda jako první, která bude vládnout s Komunisty, je jen hraní na city a na antikomunistickou notu. Komunisté tady jsou, byly a bohužel i budou. A také byly, jsou a budou se dál na vládě přímo či nepřímo podílet. Ano, váha jejich hlasu výrazně stoupla. Je však naivní si myslet, že za těch 28 let je to poprvé.
Navíc KSČM legitimně volí dlouhá léta cca 10% populace. Tedy 10% voličů má představu, že komunistická vize budoucnosti je ta pravá. Nedat jim prostor, je stejné potírání demokracie jaké sami komunisté dlouho dobu předváděli.

Sociální demokraté chtějí věřit.

I když víra spíše zapadá do programu KDU, poslanci za ČSSD se rozhodli věřit vládě Andreje Babiše a nehlasovat ze své vůle, nýbrž z vůle svého klubu a v duchu své víry. Aspoň tak to někteří vyzvaní SocDemáci prezentovali. Nechápu, jak člověku který lže, má nejasnou minulost a vztahy s STB, je předmětem trestního stíhání, obviněn z podvodu a zpronevěření peněz, podivnými způsoby přišel ke svému majetku a neštítí se použít všech prostředků na vítězství a prosazení své pravdy, může někdo věřit. Jsou tito lidé hluší, slepí, mají zakryté všechny smysly temnou stranou síly, nebo co se jim vlastně stalo? Nerozumím tomu, pokud se na ně dívám jako na slušné lidi. Rozumím tomu tak, že pro ČSSD je přístup ke korytu důležitější než pravda, čest a důstojnost.

Andrej Babiš

Kladu si otázku, co to je za člověka, který je schopen několik hodin poslouchat o tom jak lže, krade, je STBák a poslouchá urážky, nadávky, narážky a negativní výpady vůči své vlastní osobě. Přesto všechno zůstává stát jako maják v čele své neochvějné pravdy, s úsměvem a těžce nad věcí. Co je to za člověka, a jakou kůži vlastně nosí, když se ho podobné výlevy emocí jakoby netýkají? Je jasné, že česká politika s tímto „hroším druhem“ ještě neumí pracovat. Rád bych řekl klobouku dolů před tou obrovskou vnitřní sílou. Motivace tímhle vším projít, musí být opravdu obrovská. Jsem však vnitřně naprosto přesvědčen, že veřejný blahobyt za tím vším nebude.

Pokud jste sledovali celou rozpravu, víte, že jednou však svým emocím Andrej Babiš podlehl. Zde pak vykoukl ten dlouho dobu skrývaný Babiš-Moci-Pán. Ten muž, který má představu, že může všechno a zákony nebo nařízení se ho netýkají. Takový je Andrej Babiš, když se zrovna nekontroluje.


Závěrem

Je mě smutno z toho, že patřím k menšinové části obyvatelstva naší země, která si směřování naší země představuje jinak. Stydím se, že naše země má v lavicích poslanecké sněmovny lidi, kteří neumějí mluvit, neumějí jednat slušně a fair, jsou trestně stíháni a nechtějí pomáhat lidem, ale jen sobě a svému kruhu vyvolených.  Sílí snahy ovládat, kontrolovat a moc soustřeďovat do menších ovladatelných celků. Taková je dle mého názoru naše  současná politická scéna, nově ustanovená vláda a nemoc postihující celou naši společnost.

Vracím se tedy k otázce: Byl to vyhozený čas? Ano byl. Výsledek, který byl zřejmý, se prostě nemohl během jediného odpoledne změnit. Ani moje bláhová naděje v rozum, ani srdce rvoucí apelace politických špiček dnešní opozice na tom nic nezměnila. Sice je dobré vědět, že ve svém odlišném smýšlení nejsem sám, ale nic to nemění na faktu, že aktuálně patřím mezi okrajovou menšinu s podobným smýšlením. Se směrováním téhle lodi tedy aktuálně nic neuděláme.

Jakou cestou je domácích stádo ovcí hnáno soukromími psy manažerů naší republiky? To ukáže následující období. Jsem přesvědčen, že zelené pastviny blahobytu již patří do časů minulých, a my si můžeme vybrat jen mezi tmou a temnotou.

Sílu a světlo pro nás všechny.

čtvrtek 31. května 2018

CERMAT – Chyby jsou všude

Tak jak tak přemýšlím nad CERMATem, představuju si, jak tam těch 70 lidí sedí a bere na výplatách cca 50 miliónů ročně. Na ty své dva testy za školní rok mají 12 měsíců. Pak je teda představí a někdo je upozorní na chybu, ale oni jsou klidní, protože oni vědí. Mají to v těch svých brožurách. A chyba, ta se stane maximálně dvakrát za sto let.

Musí to být bezva práce, když ani selhání vícestupňového mechanizmu nehne s brvou jediného zaměstnance. Takové pěkné teplé místečko se dneska už těžko hledá. Aspoň to odvolání „kápa“ trochu uklidní rozbouřené davy. Je to ale jen oběť symbolická.

Jen ta naše společnost dokáže smrdící rybu živit takhle dlouho.

pondělí 23. dubna 2018

Úplný zákaz kouření – můj postoj.

Při projednávání zákazu kouření jsem dal jasně najevo své ANO pro tento zákaz. I když jsem přesvědčen, že tento zákaz formou zákona, nebyl zrovna nejšťastnější. V případě obecného zákazu kouření je to, ale složitější. Je to vlastně vlastně můj vnitřní posun z jasného Zákazu k Regulaci. Pokusím se to vysvětlit.

Zákaz kouření v restauracích.
Jsem rád, že v restauracích se nekouří. Nemám teď problém do hospůdky, restaurace nebo jiného zařízení jít si jen tak posedět. Navíc je to ohleduplné nejen k návštěvníkům, ale i k personálu. Nevidím ale důvod, proč nemůžou restaurace zřídit menší kuřácký koutek, kuřácký salón bez obsluhy a tak podobně. To už vidím jako zásah do svobod podnikání. Oponenti hned rádi nahazují: „Takže všechny restaurace se změní na kuřácké salóny a budeme zase na začátku“. Ano. Tohle je přesně příklad malého českého myšlení. Ochcávání zákonů ze všech stran. Je třeba se přestat takto paranoidně chovat a dát lidem šanci žít svobodně. Pokud to nedokážou pochopit, pak má nastoupit regulace.

Kouření obecně v přítomnosti druhých
Stále věřím, že kuřáci svým kouřením ohrožují jiné lidi. Asi nejhůř to nesu když vidím jak matka kuřačka, zavazuje svému dítěti tkaničku na botičce, vajgl v hubě a přitom nechá svoje dítě pasivně kouřit.
Ale na druhé straně vah vidím jistou dávku svobody. Nebráníme a nechceme lidem bránit pít přiměřeně alkohol, žít nezávazný sexuální život, přepínat se fyzicky i psychicky, tak proč by člověk neměl mít právo si zakouřit. Když to bude dělat tak, aby neohrožoval a omezoval jiné, nevidím v tom problém.

Chápu, že velká většina kuřáků to má jako rituál. A zakazovat lidem dělat rituály, přikazovat jim co mohou dělat a co ne, na úrovni zákona, nepovažuji za nešťastnější krok.

Extrém
Zákaz kouření ale může jít i dál. Dnes zakážeme kouřit. Zítra používat voňavky a deodoranty. Pozítří nebude možné venku vydechovat aby se lidi nenadýchali vašich bacilů?  Je to prostě nebezpečný směr.

Závěr
Je třeba povolit lidem kouřit a to tak, aby neohrožovali a neomezovali ty kteří kouřit ani vdechovat kouř nechtějí. Přiznávám, není to jednoduché. Budeme muset hledat kompromisy.
Vezmeme si třeba příklad z Japonska. Kouření v parcích a zahradách je tam zakázané. Najdete tam ale vyhrazená místa pro kuřáky, kde si zapálit můžou. To je dle mého mínění ten správný směr.


neděle 22. dubna 2018

ANO Nepravda - Volila mě třetina voličů

Pokud uslyšíte, že Andrej Babiš nebo někdo jiný z Hnutí ANO říká, jak je volila třetina voličů, věřte že to není tak docela pravda.

Voličů v ČR je zaokrouhleně 8.5 milionů. Hnutí ANO dostalo ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 2017 zaokrouhleně 1.5 milionů hlasů. Z toho vyplývá, že jde zhruba o 18% voličů, kteří chtějí aby ve vedení této země bylo Hnutí ANO.

Je třeba ale poslouchat co politici říkají. Někdy totiž stačí říct „Třetina těch co přišli k volbám“ a to už pravda je.

Nedělejme si ale jinou představu než je skutečnost.

sobota 21. dubna 2018

Neprodejte svoji duši za GDPR

Blíží se květen 2018 a v platnost vejde další legislativa EU tentokrát o ochraně osobních údajů. Tenhle štěkající pes EU slyší na jméno GDPR (General Data Protection Regulation). Nebudu tady vysvětlovat o co všechno jde. Vlastně ani sám to neumím plně obsáhnout. Jistotou ale je, že v nejbližších dnech postupně dostanete od všech, kteří mají vaše osobní data a chtějí to přiznat, nějaký email, dopis nebo jinou formu zprávy kterou se k tomu přiznají. V tom lepším případě budou chtít váš souhlas, aby je mohli dále vlastnit. Ti kteří souhlas neudělí budou nějak (a většinou vám neřeknou jak) zapomenuti.  To slovo mě trochu děsí. Jde o anonymizaci vašich dat, částečné nebo úplné vymazání, případně jinou formu znepřístupnění vašich osobních dat.

Ale abych neodbíhal od tématu. Čeká nás hromada emailů, oken a formulářů, které bude nutné odklikat. Pokud jich bude opravdu hodně budeme klikat a ani nebudeme číst co odklikáváme. Takže vlastně ideální čas na to, nechat uživatele souhlasit s něčím, s čím souhlasit nechtějí.

Držme si palce ať neprodáme víc než máme.



pondělí 20. července 2015

Uprchlíci a strach

Už mě to rozčiluje poslouchat jak v našem případě (v případě Čechů) je strach z uprchlíků a zejména strach z muslimských uprchlíků, hlavně strach z něčeho nového.

Musím naše média a naše „hlavy pomazané“ upozornit, že v tomto případě nejde o strach z něčeho nového, něčeho neznámého. Jde o strach z mediálního obraz dnešního muslima. Většina Čechů věří, jak z televize tak z filmu, že většina muslimů jsou fanatičtí radikálové, kteří nenávidí evropany, běžně nosí na těle vestu s tunou výbušnin a své dámy nutí sadisticky nosit černé pytle a motat si hlavu do hábitu.

Tohle je sice nesmysl, ale když to říkají v televizi, musí na tom být něco pravdy.

Takže ještě jednou. Češi se nebojí něčeho nového. Češi se nebojí uprchlíků. Češi se bojí terorizmu tak jak nám ho servírují naše média v podání muslimských radikálů.

Osobně si myslím, že uprchlíkům je třeba pomoci. Čím dál méně si ale dokážu představit, jak jim pomůžeme právě my, jak jim dokáže pomoci naše xenofobní společnost.

středa 23. října 2013

Volby 2013

Přesvědčovat někoho jak volit nebo nevoli v nastávajících volbách, považuji za veřejnou sepuku.

Proto bych rád všem kteří jdou k volbám popřál zdraví rozum, pevné odhodlání a štěstí při výběru toho správného volebního lístku.

Těm, jež k volbám nechtějí jít a používají různé druhy výmluv, doporučuji na následující roky zalepit ústa lepící páskou.

A jak volby dopadnou? Každopádně nás čeká nejedno překvapení. Osobně jsem přesvědčen, že se nedá očekávat žádné zbrklé zakončení politické a morální krize v naší banánové republice. 
Držme si palce a doufejme v lepší zítřek, který nebude horší než dnešek (alespoň pro většinu národa).

čtvrtek 12. září 2013

Kamerový systém

Nedávno byl jeden z mých známých okraden. Kamerový systém sledující ulice všechno nahrál. Maskovaného muže, ve věku 15-50let, s výškou kolem 180cm, s tmavou mikinou a kapucou přes hlavu, pod níž evidentně vyčuhovala tmavá kšiltovka  s logem jedné nejmenované společnosti, se bohužel nepodařilo ze záznamu identifikovat.

Prosím, může mě tedy někdo vysvětlit k čemu ten kamerový systém je?


Police State by ~Kredence101 on deviantART

sobota 24. srpna 2013

Můj pohled na současného prezidenta ČR

Nedávno jsem aktualizoval několik osobních údajů na stránce KDO JSEM a rád bych doplnil i svůj osobní postoj k současnému prezidentovi ČR.

Prezident Miloš Zeman
Tato osoba našeho politického mixu mně osobně spíše vadí. Přesto že většinou postupuje politicky a právně korektním způsobem, jeho dosavadní kroky vedou postranními uličkami a na hranách právních kliček současného systému. Jeho rétorika je mnohdy založena na obscénnosti a nadřazeném vyjadřování. Nelze mu však upřít politickou vyzrálost, všeobecný nadhled, znalosti dějin i významnou sečtělost.

úterý 25. září 2012

Holeček to ustál

Pohádka o domečku na kraji územního rozhodnutí:

  1. Načerno postavím vilu v místě, kde se stavět dle územního rozhodnutí nesmí. 
  2. Dostanu příkaz k demolici. 
  3. Začnu se divit, proč bych měl tak krásnou vilu za několik miliónů bourat. 
  4. Přijde potvrzení o tom, že to mám zbourat. 
  5. Napíšu do novin, jaký jsem chudák, že jsem postavil vilu s dobrým slovem místních politiků a najednou po volbách je všechno jinak. 
  6. Noviny jsou plné vzájemných osočení, která vyústí v rozhodné stanovisko radnice … Zbourat.
  7. Nevěřícně kroutím hlavou, ale bourat nehodlám. 
  8. Napíšu do novin další články, jaký jsem ubožáček, a jak se na mě ti hrozní politici rozhodli pomstít. 
  9. Chvíli se čeká, kam se celá kauza pohne
. . . .
V mém případě bude tahle povídka končit zabavením majetku, vězením, zbouráním vili a ještě vystavením na pranýři na místním náměstí.

V případě místního podnikatele pana Holečka má však celá kauza přímo pohádkový konec. Pár dní před bouráním se radnice domluví na změně územního plánu a tím pádem se nic bourat nemusí.

Jsou hold lidé a jsou hold supermani. Pro jednu z těchto skupin prostě pozemské zákony neplatí.

Zvedá se mi žaludek, zvyšuje tlak, ale je třeba se na to podívat i z té lepší stránky. Zákony jsou na hovno, ať žije republika.

neděle 19. srpna 2012

Prague Pride 2012


Dovolte, abych podpořil projev svobodné vůle a ostatních osobních svobod. Jsem přesvědčen, že průvody jako Prague Pride  2012 jsou legitimní a mají i v současné době svoje opodstatnění.

V moderním otevřeném světě není možné aby jeden člověk nebo společnost soudila jaká sexuální orientace je ta správná.

 Prague Pride 2012

sobota 18. srpna 2012

ČT1 a zamrzlé televizní noviny


V České televizi jsme zažili už hodně. Ale aby místo hlavní zpravodajské relace dne „Moderně zdeformovaných televizních novin“ běžela několik minut na obrazovce jen bílá zeměkoule v červeném poli, tak to tu ještě nebylo. Tento podivuhodný úkaz který jsme 18.8.2012 mohli vidět na našich obrazovkách znova poukazuje na to, kam míří kvalita hlavní zpravodajské relace ČT. 

Navíc si dokáži představit jak tato barevná symbolika musela nahnat husí kůži nejednomu pravicově smýšlejícímu Čechovy. 

A kde je heslo … JASNÉ A SPOLEHLIVÉ  ? . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  . . . . . V prdeli, vážení.


středa 23. května 2012

Konec Bloguje v Čechách


Příznakem postupného odumírání české blogerské scény je i situace kolem serveru Bloguje.cz. Legenda české blogerské komunity nemá dostatek finančních prostředku pro zajištění dalšího provozu. Její vlastník, akciová společnosti LAAR, údajně sháněla kupce všude možně, ale nakonec nikoho nesehnala. Jediným známým zájemcem o tuto službu je nyní její původní zakladatel Martin Malý, který svojí Veřejnou nabídku na bezplatné převzetí projektu vnesl semínko naděje pro současné aktivní blogery tohoto serveru. Zdali půjde o šťastný konec, jasné není. Prozatím to vypadá, že LAAR raději zakope všechno co má než by službu zdarma předal.

Úpadek kvalitních aktivních bloglů (nejen českých) je zřejmý již delší dobu. Doba sociálních sítí nám přinesla zkrácení všeho, co se zkrátit dalo. Naše životy jsou více konzumní, více času věnujeme banalitám a méně vlastní autentické tvorbě.

Proto prosím všechny, aby podpořili kvalitní blogy. Možností jak to udělat je mnoho:
  • Napište na svých blozích koho čtete. 
  • Uvádějte odkazy na zdroje citací 
  • Odkazujte na stránky a články z kterých vaše úvahy vychází. 
  • Podporujte akce českých blogerů mini-reklamou nebo článkem.
  • Komentujte a dejte blogerům zpětnou reakci
Zdar české blogerské a internetové obci

Zdroje: 
[2] http://www.bloguje.cz 

neděle 20. května 2012

Korupční týden a mimozemšťan Klaatu

Několik menších korupčních skandálu zcela zastínilo zatčení a obvinění prince korupce Davida Ratha. Internet rychle nasál protikorupční atmosféru a zalil čitatele velkým množství článku. Některé žasnou nad tím jak se to mohlo stát. Z jiných čiší zuřivost a dlouhodobá naštvanost jejich autorů. Najdete i několik konspiračních teorií a opomenout nelze ani větší množství vtipů a vtipných průpovídek na toto téma.

Celá kauza pro mě není překvapením. Patřím k lidem, kteří jen na prasknutí nějaké velké kauzy prostě už delší dobu čekali. Přesto tahle nenadálá situace u mě evokovala nové zajímavé otázky:

Jakou vládu bychom chtěli mít?
Kdo by náš národ měl vést, reprezentovat a zastupovat?

Kupodivu podobnou otázku si klade i astro-bioložka Helen z filmu Den, kdy se zastavila Země. Mimozemšťan Klaatua který přichází na planetu Zemi se chce setkat se zástupci lidí. Za kým ho má ale Helen přivést?

Překvapilo mě jak těžké je na takovou jednoduchou otázku odpovědět. Je jasné, že současní politici to být nemohou. Nikdo jim nevěří a pro styk s mimozemskou civilizací nemají dostatečnou průpravu. Nedomluví se ani mezi sebou natož s jinou civilizací. Tak kdo by to měl být? Ve filmu to nakonec Helen řeší tak, že Klaatua zavede za svým profesorem Jacobem Barnhardtem, který získal Nobelovu cenu. Prostě myslitel na nejvyšší úrovni. Ale co u nás? Existují ještě nějací takoví lidé, nějací velcí myslitelé?

Myslím že odpověď na původní otázku je tedy už vyřešena v desítky let staré filmové předloze (1951). Reprezentovat, vládnout a určovat cíl naší malé evropské země by měli odborníci. Všichni si jistě vzpomeneme na úřednickou vládu Jana Fishera. Jde o takovou malou vlašťovku, kterou by stálo zato přilákat do našich domovů na stálo. Volit vládu nepolitickou, odbornou. Dát větší prostor odborníkům a nepolitickým uskupením. A hlavně, hledat současné myslitele českého národa.

A teď, zpátky mezi barbary. . . . Usekněte ruku všem kteří kradli . . . . . :-)

středa 2. května 2012

Církevní restituce, jak na ně.

Nechápu že většina lidí má stále problém s církevními restitucemi. Restituce tu přeci jednou už byly a výsledek byl vcelku uspokojivý. Nechápu, že stejný metr který se kdysi použil na běžného člověka není možné dnes aplikovat na církve. Jako by pánbíčkáři zase chtěli jiné zacházení než obyčejný plebs.

Osobně bych vyhlásil datum 31.prosince 2013 jako poslední datum ke kterému můžou církve přihlásit o restituční nároky na libovolný majetek. Ke každému nárokovanému majetku nechť doloží, k tomuto datu, dostatečnou dokumentaci, podle které by bylo možné restituční nároky posoudit. Pak by měl nastoupit stát a každý restituční nárok řádně probrat, posoudit a o majiteli definitivně rozhodnout. Následovat bude pár let, kdy si budou někteří „poškození“ foukat bebíčka u soudu a pak už snad bude konečně klid.

neděle 22. dubna 2012

Anonymous a nesouhlas s Kalouskem

Údaje o hacknutém webu ministra Kakouska (http://www.miroslav-kalousek.cz.) se rozšířili po celém českém internetu tak rychle jako průjem v mateřské školce. Podrobnosti o hacknutí si můžete přečíst třeba zde (bpn20.cz). Nechci zkoumat kolik je na tom všem pravdy a zda za tím opravdu stáli Anonymous. Nechci polemizovat ani s obsahem sdělení, které se na webu ministra objevilo. Ve své podstatě mají pravdu. Ale! Takových to výkřiků můžete po 20 hodině najít v každé putyce hned několik. Kde je ale nějaký nástin řešení?

Většině z nás se současným stavem naší politiky nesouhlasí. Korupce, nedodržování slibů a závazků, kmotrovské smlouvy a kálení na voliče z vyšších pater se prostě nikomu z nás nelíbí. K tomu připočtěte stav, kdy v hodinu H, před volební urnou není příliš prostoru pro manévrování a volíte prakticky nejmenší zlo. A to prosím volíme naší budoucnost. Pokud se rozhodnete nevolit, jste v konečném podílu podepsáni pod neúspěchem minimálně stejnou měrou jako ti co volili.

Prosím tedy Anonymous aby přestali bezduše troubit a vykřikovat do světa svůj nesouhlas a začali jako opravdoví občané podávat konkrétní návrhy jak to celé změnit. Pokud půjde o názory smysluplné, realizovatelné a odpovídající mému žebříčkem hodnot, půjdu vás klidně volit.

Článek vznikl jako reakce události popsané v textu ze serveru bpn20.cz

pondělí 2. dubna 2012

60 minut premiéra Petr Nečas

Ve nedělním vystoupení Otázek Václava Moravce byl na koberečku premiér České republiky Petr Nečas. Jeho vystoupení bylo pro mě příjemným překvapením. Člověk by na malou chvíli věřil, že máme ve vedení naší země celkem rozumně smýšlející politiky.

Premiér podpořil současné vedení BIS, zastal se drobných podnikatelů a celkem rozumně mluvil o podpoře naší ekonomiky. Můj osobní pocit z jeho vystoupení bylo nanejvýš pozitivní. První pozitivní pocit týkající se našich politiků v tomto roce. Bohužel ne na dlouho.


středa 1. února 2012

Vlaky přesně mimo potřebu

Situace kdy přijedete na nádraží autobusem a vlak vám přímo před nosem odjíždí, je nadmíru stresující. Jenže tahle situace je bohužel dnes již standardní součástí života těch, kteří využívají služeb ČD. Osobně jsem se o tom tento i minulý týden přesvědčil hned několikrát.

Změna jízdních řádů je pro cestujících mírným slovem řečeno nevhodná. Objeví-li se navíc ještě komplikace v podobě bílé sněhové peřiny nebo zamrzlé nafty v nádrži bus-přívozu z nedaleké vísky, je situace opravdu katastrofální. Ke zlepšení situace nepřispívá ani namyšlené místy až arogantní chování zaměstnanců ČD, kteří se vám s chutí vysmějí přímo do obličeje. České dráhy jsou prostě stále socialistická fabrika s chováním řeznického psa. A přitom by stačilo počkat cca 5 minut. Časové manko, které vlak dohoní na následujících dvou zastávkách.

Nechci být otrokem těchto socialistických zrůd a tak na příští týden jsme se s kolegy a kamarády domluvili na jiném způsobu dopravy. Pro většinu z nás pohodlnějším a v konečném důsledku možná i levnějším.

Nejvíc mě na tom ale štve ten postoj ČD. Jsou jako dítě, které brečí, že si sním nechce nikdo hrát, i když předtím hází dětem písek do očí. A stát jim ještě rád pofouká bebíčko.  

úterý 31. ledna 2012

Tak dneska by to šlo

Říkal jsi, že jednoho krásného dne si sbalíš svých pár švestek a půjdeš si svojí cestou. Tak jak koukám ven, dneska by to šlo.

Touto parafrází na oblíbený český žertík, bych rád připomněl panu ministrovi školství Pepíkovi Dobešovi, že kdysi dávno tvrdil že „problém s dotací od EU je jen technickým problémem a do tří měsíců bude vyřešen jinak, kdyby náhodou JEHO ministerstvo přidělené peníze nevyčerpalo, opustí funkci“.

Člověk neznaje naše politiky, by mohl lehce nabýt dojmu, že doba, kdy bachařský psycholog a podnikatel v oboru balení - skladování , prznil naše školství, by se mohla blížit ku konci. Bohužel je nutné to některým našim politikům nahlas připomínat. Nedbaje času který Pepíkovi zbývá bylo by vhodné začít si balit.

pondělí 30. ledna 2012

Černý den pro Pardubice

Úterý 26.1.2012 bude do dějin města Pardubice zapsán černým písmem. Zastupitelé města Pardubice se v tento den rozhodli i přes odpor větší části obyvatelstva odhlasovat hned dva sporné projekty.

Tyršovy sady
Vykácení velké množství stromů a vybudování betonového koridoru uprostřed dnes ještě zeleného parku. Že by loby betonářské obce? Lidem se to moc nelíbí, ale to radním moc nevadilo. Nepomohli protesty. Nepomohly nezávislé iniciativy ani aktivity svlečených dobrovolnic.

Pěší zóna s MHD
Sedíte takhle pěkně na zahrádce, nad hlavou prosvítá slunce skrz změť trolejbusového vedení. K chuti čerstvé kávy se přidává smog z právě projíždějící náhradní autobusové dopravy. Taková je vize dnešních Pardubických radních na obnovu jedné z nejhlavnějších tříd ve městě. Těšit se ale můžeme na pěkně zrekonstruovaný chodník za 150miliónů a dvě nové značky na začátku pěší zóny.

Nejde o to, zda se mi tyto návrhy líbily nebo ne! Jde o to, že tyto návrhy se nelíbily velkému a rozhodujícímu množství obyvatel Pardubic. Radní sice zajímají, co říkáte, ale tak nějak nemají potřebu něco s tím dělat. Běžně se tomu říká „házet bobek na občana“.

Nechápu, proč se zrušila ta defenestrace radních.

Mimochodem odhaduji, že během prací na Třídě míru dojde k nečekaným výdajům, které navýší cenu rekonstrukce tak na cca 350miliónů. Naproti tomu v Tyršových sadech se objeví nečekaně nestabilní podklad a dojde tak k navýšení ceny za na zeleno natřený beton tak na dvojnásobek. Navíc nadcházející tuhé zimy beton poničí a bude nutné provést tak za další cca 3 roky novou rekonstrukci. Projíždějící autobusy však za tu dobu ušetřili více jak 20milionu korun, které si radní budou moci vyplatit jako odměnu za dobrou práci.