pátek 29. července 2011

Utoya – Norský masakr lidskosti

Napsal jsem několik textů odsuzujících útoky pravicového radikála A.B.Breivika. V jedné z diskuzí jsem se tvrdě pustil do člověka, který hledal cosi pozitivního na celé této hrůzostrašné události. Zajel jsem do Prahy. Koupil jsem květiny, svíčku a položil je před norským velvyslanectvím v Hellichově ulici. Je toho málo, ale nevidím více možností jak se k dané tragédii vyjádřit.

Naše společnost není ideální. To si většina z nás uvědomuje. Bohužel jakým směrem se ubírá, je možná ještě více alarmující. V poslední době totiž čím dál častěji vidíme výrazné projevy rasizmu a násilí. Projevy opovrhující tím nejdražším co nám bylo svěřeno. Opovrhující lidskostí a lidským životem. Tyto projevy musí být celou společností jednohlasně odsouzeny. A´t už jde o neznalost, nepřizpůsobivost, strach nebo nenávist, lidé by neměli zapomínat na to, co znamená být člověkem. Možná nevíme, kdo jsme, odkud pocházíme a kam jdeme. Určitě ale víme, čím být nechceme.

Norský střelec nám připomenul, že noční můry lidskosti ani bezcitné lidské bestie bohužel ještě nevymřeli.

Žádné komentáře:

Okomentovat