Bratři Mašínové

Dovolte mně vyslovit nesouhlas se současným masmediálním tahem na bránu v kause bratří Mašínů. Úmrtí Ctirada Mašína vyvolalo novou vlnu dohad nad osudy těchto lidí a media se přiklonila spíše k podpoře jejich činů.

Můj názor je však odlišný. Nemyslím si, že lidé, kteří upírají jiným jejich základní lidská práva (právo na život), by mohli být označováni za hrdiny. Skupina pod vedením těchto bratrů možná měla vznešené cíle, ale při jejich realizaci zašla za hranu lidskosti. To nelze obhajovat. Bratři Mašínové nejsou hrdinové a neměli by se v médiích jakkoli opěvovat.

PS: Velmi dobře shrnuté fakta závažných akcí Bratří Mašínů najdete např. zde na serveru valka.cz. Se závěrečným postojem autora se nestotožňuji.

Klausův rám

Bajka o tom jak prezident České republiky nechtěl projít bezpečnostním rámem parlamentu v Canbeře, přivodila nejednomu našemu občanovi jistě úsměv na tváři. Co na plat. Po nedávném incidentu s perem, se následným vyjádřením pana prezidenta, ve smyslu „nic se nestalo“, už stejně nikdo nezabývá. Ať už to ve skutečnosti proběhlo jakkoli, mě na tom zaujali dvě věci.

Opravdu chceme a musíme snášet všechna tato bezpečnostní opatření?
Víme k čemu nebo pro koho tato bezpečnostní zařízení pracují?

V obou případech narážím vlastně na jeden problém. Lidé si příliš rychle zvykli na fakt, že je bezpečností zařízení sledují, kontrolují a doprovázejí na každém jejich kroku. Lidé jsou s tím smířeni a to aniž by tušili, koho tato zařízení mají chránit. Leckdy se mylně domnívají, že jde o ochranu jich samotných. Lidé tak „svobodně“ podstupují sledování a přitom nikdo z nich netuší, kdo s informacemi s těchto zařízení pracuje, jak je s nimi nakládáno a jakým účelům tyto informace slouží. A lze s nimi opravdu zabránit tragédiím? Všichni doufáme, že ano. Jenže mnoho tragických událostí ukazuje, že se s moderními bezpečnostními faktory počítají i lupiči, extrémisté a teroristi. Tak k čemu tedy doopravdy jsou?

Obávám se, že mnoho odpovědí, které nebudou zabředávat do konspirativních teorií, najít nelze. Možná je tedy na čase začít hledat jiný koncept bezpečnosti naší společnosti. Možná je čas začít se prostě chovat jinak. Doufám tedy, že jednou budu v podobné situaci jako náš pan prezident. V situaci kdy si budu moci „dupnout“ a pěkně od plic si říci „Tak tímhle rámem jít nechci a nemusím“.

Big Brother by ~genesis-dragon on deviantART

Utoya – Norský masakr lidskosti

Napsal jsem několik textů odsuzujících útoky pravicového radikála A.B.Breivika. V jedné z diskuzí jsem se tvrdě pustil do člověka, který hledal cosi pozitivního na celé této hrůzostrašné události. Zajel jsem do Prahy. Koupil jsem květiny, svíčku a položil je před norským velvyslanectvím v Hellichově ulici. Je toho málo, ale nevidím více možností jak se k dané tragédii vyjádřit.

Naše společnost není ideální. To si většina z nás uvědomuje. Bohužel jakým směrem se ubírá, je možná ještě více alarmující. V poslední době totiž čím dál častěji vidíme výrazné projevy rasizmu a násilí. Projevy opovrhující tím nejdražším co nám bylo svěřeno. Opovrhující lidskostí a lidským životem. Tyto projevy musí být celou společností jednohlasně odsouzeny. A´t už jde o neznalost, nepřizpůsobivost, strach nebo nenávist, lidé by neměli zapomínat na to, co znamená být člověkem. Možná nevíme, kdo jsme, odkud pocházíme a kam jdeme. Určitě ale víme, čím být nechceme.

Norský střelec nám připomenul, že noční můry lidskosti ani bezcitné lidské bestie bohužel ještě nevymřeli.

Brotherly support by ~Assnemesis on deviantART

Ryba smrdí celá

Je jasné, že problém naší politiky je hlavně v politicích. Neprokazatelně zkorumpovaní, neprokazatelně podvádějící a s ústy hlásajícími omamné polopravdy bijí se za svoje zlatá korýtka dnes a denně. Pravda nutné dodat že někteří „hákujícími“ na svých kožených křesílkách za mramorovými stoly se zlatým psacími potřebami a nejmodernější technikou už od půl sedmý ráno (pokud se tedy něco náhodou děje).

Chtěli byste je všechny vyměnit? Ale za koho? Podívejte se vaše lokální politiky. Stejná písnička. Jak skončí volební období, strhnou své vlídné a bezúhonné usmívající se masky a vrhnou se jako vichřice do své nové nadmíru náročné práce. Sklízet peníze kombajny je totiž namáhavé. A ještě k tomu ten pocit když vám celé město leží u nohou. Najednou když začnou rozdělovat milióny, lehce ztratí pojem o tom co je to jedna koruna. Najednou už nejde o Frantu a Pepu, ale o lidi z předměstí. Najednou už mu nestačí průměrný základní plat a navíc potřebuje ještě pokrýt výdaje za dvě sexy sekretářky.

Ne, nejde o někoho konkrétního. Jde o princip „smradu ze spodu“. Na hoře jsou prostě ty kousky už pořádně prosmrazené. Pokud má někdo pocit, že by to mohlo být jinak, jde o naprosté selhání mozkových funkcí dotyčného.

pescaria lu' ion by ~menduza on deviantART

Stávka - červen 2011

Předem tohoto článku upozorňuji, že jsem zásadním odpůrcem této stávky. Jde jen a jen o politickou hru lidí, kteří si myslí že mohou z obyčejných lidí dělat stádo a vést ho k politickému nihilismu. Osobně se pak cítím jako rukojmí uzamčený v kusu železa, ze kterého vytvářejí nástroje pro válku s živelnou pohromou zvanou svoboda.

Přesto podle hesla „všechno zlé k něčemu dobré“, jsem až navýsost příjemně překvapen, jak většina lidí na tuto situaci zareagovala. Ze stávky se stal cyklistický happening, den návratu ke starým pochodovým cvičením, či den ničím nerušeného volna. Lidé nehoní autobusy ani metro, ale v poklidu se starají o své zahrádky, o své domečky a svůj život. Tak trochu nostalgicky nádech starých dob pak kazí už jen menší banda lidí pokřikující ne příliš nevnímaná hesla a jásající nad uskutečněním svého práva na stávku.

Zajímavé je, jak jeden den bez moderních vymožeností středně pokročilé společnosti, tak příznivě prospívá lidem.

working hard... by ~El-Rafo on deviantART

Jeden chce pomáhat, druhý vydělávat

Jeden chce pomáhat, druhý vydělávat. Taková je běžná situace okolo našich zákonů v současné České republice. Ať vymyslíte jakoukoli „pomocnou ruku“, vždycky se najde nějaký „vyčůránek“, který zjistí, že se tahle ruka dá „legálně“ využít k utírání zadků.

Podobně je na tom například situace kolem certifikovaného inspektora v současném stavebním zákoně. Původně pomoc pro ty, kteří chtějí rychleji postavit rodinný dům. Nově velká tenisová raketa developerů proti nesouhlasným názorům občanů.

Že se vytvářejí takto děravé zákony, vadí asi každému. Ještě více mě ale mrzí, že při tvorbě zákonů platí naše vláda poradce, kteří si takové mezery nevšimnou. Myslím, že peníze poradců, kteří vytvoří v zákoně takovouto ostudnou chybu, by se měli vymáhat zpátky. Otázkou samozřejmě zůstává, zda to byla chyba.

Reakce na článek: Stát ulevil občanům. Je z toho finta mocných developerů

Svoboda a vize dokonalých zítřků

Často a rád v poslední době debatuji na témata spojená se svobodou, vnímáním svobody či hledání společenských mantinelů pro dokonalou budoucnost. Ve většině případů dojde na pár řádků a oponenturu ve smyslu „chováte se jako zaslepený věřící“ či „chcete lidem plánovat jejich životy, diktátore“.

Je to samozřejmě nepochopením toho co se lidem v oněch diskuzích snažím nastínit. Problémem jsou tedy pravděpodobně moje nepříliš správně volená slova.

Za výrazně povedenější považuji diskuzi a komentáře k článku Kapitalismus a Zeitgeist na serveru Devian.cz. Ty vyústili dokonce k samostatnému textu s dalšími komentáři pod názvem Moje vize je svoboda. A vaše?.

Pokud vás tedy zajímá můj názor na svobodu, otázky vlastnictví a vize lepších zítřků. Doporučuji tyto články přečíst a to včetně komentářů.

Autor (Lukáš Kubec) tak i diskutujícím si zaslouží moje poděkování, že tentokrát se snažili více oponovat než házet do pytle.