Android a HTC HERO

Otevřená platforma Android postupně získává na své popularitě. O tom svědčí i plány společnosti HTC, která je celosvětově uznávaným leaderem v oblasti komunikátorů a inteligentních telefonů. Tato firma totiž v současnosti přichází do Evropy s novým telefonem HERO s upraveným uživatelským rozhraním HTC Sense.



Platforma vypadá skvěle. Ale jak to bude asi s dalším možným rozšířením? Zárukou postupného přibývání dalších utilit by měla být právě otevřenost celého systému. Ale může se to rovnat s již aktuální nabídkou uživatelských prográmků pro Windows Mobile?

Zdroj: Blog počítačového nadšence

Konec světa podruhé

Předem se omlouvám všem, kteří nemají v těchto dnech náladu vtipkovat na téma konec světa. Nicméně jako fandovi scifi žánru mně nemohla uniknout následující upoutávka na film 2012.

Víte, proč Mayský kalendář končí datem 21.12.2012? Tehdy totiž nastane konec světa! Tak proč dělat kalendář na další dny ;-).

Informace o tomto filmu se na internetu trochu rozcházejí. Pokud jsem to dobře pochopil v našich kinech by se měl objevit 12.11.2009 (ZDROJ FALCON.CZ) . Tak doufejme, že se ty Mayové moc nesekli.

Na mně osobně udělal dojem už první vypuštění trajler. V současnosti však existuje už třetí verze trajleru, kterou je možné shlédnout i na serveru YouTube. Je tam mnohem více katastrofických ukázek z filmu a sem tam nějaká narážka na dějovou linii. Tedy pokud to vůbec bude mít něco, co se za děj bude moci pokládat. Nebudu ale radši spekulovat. Další informace budou prosakovat postupem času a tak za hlavní zdroj informací bych doporučil oficiální stránky filmu u sonypictures.com

A nezapomeňte že v duchu totální katastrof se ponese i film Proroctví (Knowing), který se dostane do našich kin už 30.7.2009. (Psal jsem už tady).

Takže na rovinu! Znáte něco lepšího, pro fanouška scifi, než v tomhle nesnesitelné dusnu skočit si na film do klimatizovaného kina s ledovou Coca-Colou na klíně?!

Pozor! Pokud budete hledat tenhle film na ČSFD najdete ho pod následujícím odkazem. Hlavně neplést s filmem 2012: Soudný den. Tohle byl nějaký šílený propadák loňského roku (hodnocení na ČSFD 11%). Asi se na to budu muset taky kouknout.

Závěrem:
Protože sem se dostane jen minimálně čtenářů, tak tady si můžu dovolit i svůj malý spekulativní názor. Víte co je opravdu zajímavé? Jak v poslední době nás ti filmaři zahrnutou pořád dokola stejným scénářem. Konec světa se blíží a přežije jen opravdová hrstka vyvolených. Nepřipadá vám jakoby nás ti nahoře na něco chtěli připravit ;- ).

Další Harry Potter

V tomto měsíci se do našich kin dostane další pokračování oblíbené kino-novely tentokrát pod názvem Harry Potter a Princ dvojí krve.

Musím se přiznat, že předcházející díly jsem viděl všechny. Osobně se však nepovažuji za nějakého skalního fanouška této série. Prostě branding na čele mít nemusím. Dokonce jsem takový barbar, že jsem nečetl ani jedinou knížku napsanou britskou autorkou J. K. Rowlingovou.

Přesto se s chutí přiznávám, že na další díl téhle fantasy pohádky se půjdu do kina znova podívat. Jak uvidíte na následujícím traileru, mají se všichni příznivci temných fantasy pohádek na co těšit.

COK, srp, kladivo a fousatý Engels

Následující skvělé video „Monsieur COK“ již není nejnovější. Vzniklo v roce 2006. Přesto jeho duch je nestárnoucí. Hlavní postava Monsieur COK jako by některým současným magnátům z oka vypadla. Na první pohled mírumilovná tvář, na druhý pohled nelítostná bestie.

Ve filmu je také druhá výrazná postava. Fousatý pán nápadně připomínající jednoho z dvojice Karl Heinrich Marx a Friedrich Engels. Vše navíc ještě víc umocňují nástroje, s kterými tato postava přichází v druhé polovině filmu na scénu (srp a kladivo).

Obsah filmu je však pro mne v něčem úplně jiném. Ale to ať už posoudí každý sám.



Film má také skvělé stránky. Děkuji blogu Jimmy Hayek za připomenutí tohoto téměř dokonalého kousku.

První měsíc blogu Im.Becy.L

Tak a je to tady. První měsíc mého nového blogu Im.Becy.L je za námi. Děkuji všem, kteří sem zavítali a ještě více těm, kteří se sem alespoň jednou vrátili.

Začínat nový blog ve změti českého internetu není lehké. Nedělám si iluze, že by kvalita tohoto blogu byla hned od začátku nějak výjimečná, ale přesto se snažím postupně něčím odlišit. Vyšplhat z bahna průměrných blogů typu copy+paste a upozornit na sebe není nic jednoduchého. Rozhodně to chce čas, snahu a píli. Času máme všichni málo a u vlastností jako je snaha a píle člověk nikdy neví kolik jich ve skutečnosti má. Právě proto ve svém životě dobrovolně podstupujeme podobné zkoušky, abychom to zjistili. Blog jako zkouška! Ano i tak se to dá brát. Kdo neměl nikdy svůj blog asi to nepochopí, ale ostatní blogeři jistě ví o čem je řeč.

A tak jsem na konci prvního měsíce příjemně překvapen. Za první měsíc se sem podívalo víc jak 100 návštěvníků (mimo mojí maličkost). Pro mne skvělí výsledek. I kdyby těchto 100 návštěvníků sem jen zabloudilo, je jasné, že tento blog je prostě vidět.


Co mě ale mrzí? Vaše neochota komentovat! Komentáře jsou stále přístupny všem. Byl bych velice rád kdyby, jste se pustili do komentování všech choromyslných výlevů. Komentujte a sdělte svůj postoj ke všemu, co tu najdete. Vaše názory mě zajímají.

S nasazeným batohem plným nápadů na další příspěvky se vydávám vstříc okurkovému období. Čeká mě další pochod. Tentokrát však vyprahlou pustinou klimbajícího prázdninového internetu. Doufám, že se v nadcházejících dnech na mém blogu alespoň jednou zasmějete, jednou zamyslíte a alespoň jednou se vrátíte.

Díky

Homosexuálové, děti a Jan Kraus

Téma registrování partneři a jejich případná adopce mě doposud nechávali klidným. Nikdy jsem neměl na toto téma vyhraněný názor, ale v poslední době jsem se přiklonil spíše na stranu „registrovaných“. V současnosti tak razím názor, že v těchto případech by měl situaci a vliv případné adopce na dítě posoudit odborník a podle jeho rozhodnutí by se mělo postupovat. Chápu, že slovo odborník v této souvislosti může někomu znít směšně. Navíc v kombinaci s naším státním aparátem si nejsem jist, jestli vůbec taková osoba existuje, ale nic to nemnění na mém pohledu na věc. Takže ať se klidně homosexuálové o adopci hlásí.

Na druhou stranu souhlasím s názorem, že naše xenofobní česká společnost na to není připravena. Pokud se do toho však nevrhneme, asi nikdy ani připravená nebude.

A jak to souvisí s Janem Krausem?
V poslední době jsem se několikrát zaposlouchal na stanici Frekvence 1 do pořadu „Co vy na to, pane Kraus?“. Jde o rychlý přehled týdenních zpráv s komentářem moderátora Jana Krause. Místy trochu štiplaví humor pana Krause mě v poslední době přirostl k srdci, i když na některé věci mám diametrálně odlišný pohled. Musím však uznat, že díky tomuto pořadu jsem si na tohoto moderátora poopravil svůj názor. Některé jeho glosy k aktuálnímu dění jsou opravdu k zamyšlení a v oboru svobody a demokracie bychom se mohly od tohoto člověka lecčemu přiučit.

A tady se vracím k původní myšlence. Téma „Adopce dětí registrovanými partnery“ se dostalo na přetřes i v právě zmiňovaném pořadu „Co vy na to, pane Kraus?“ dne 26.6.2009. Jan Kraus zde velmi dobře vystihl situaci a jeho slova mě připadala tak jednoduchá a srozumitelná, že by to mohl pochopit skoro každý. Já to pochopil, a pokud sem měl doposud ještě nějaké vnitřní zábrany k tomuto tématu, v současnosti už nemám. Myslím, že takhle by se to dalo vyložit i tomu největšímu odpůrci a pokud to nepochopí, pak je chyba evidentně někde jinde.

Pokud vás tedy zajímá odpověď Jana Krause na toto téma, přesuňte se na zhruba 24 minutu v tomto pořadu a poslouchejte.

Všem co Jana Krause neumí zařadit, doporučuji tento pořad trochu důkladněji prozkoumat. Mám takový dojem, že tady najdete daleko víc jeho osobních názorů než kdekoli jinde.

Bossové nemají rádi Facebook ani Twitter.

Podle následujících zdrojů (reuters , pctuning ) nemají přední představitelé Amerických firem přílišný zájem o sociální sítě. Ze 100 ředitelů měli jen dva svůj Twitter účet a pouze 29 jich mělo Facebook stránku. Bohužel ani jeden z nich neměl osobní blog.

O čem to svědčí?

Samozřejmě každý si to vysvětlí po svém. Někdo v tom bude cítit jistou odtrženost top-managementu od průměrných lidí. Někteří za tím uvidí skryté mezery ve funkcionalitě sociálních sítí.

Já osobně za tím vidím jistý nadhled a starost o svůj čas. Proč sedět u Twitteru/Facebooku, když mohou jít hrát golf. Proč trávit hodiny klikáním na fotografie svých virtuálních přátel, když můžete zajet za svými skutečnými přáteli ve svém novém Ferrari. A pokud chcete vidět něco zajímavého, není třeba zkoušet Google Maps, ale stačí se proletět svým novým tryskáčem. Vždyť budeme do pěti, doma v doupěti. Tenhle časově náročný červ prostě není pro lidi, co "znají" cenu svého času.

A my ostatní co nemáme Ferrari, tryskáč ani nehrajeme golf, můžeme jít klidně zkontrolovat svoje Facebooky.