čtvrtek 12. listopadu 2009

Moji první "přátelé"

Už před nedávnem jsem se rozhodl Facebook trochu podrobit zkoušce. Co bych to byl za internetového nadšence kdybych nemněl Facebook účet. A co bych to byl za virtuálního šílence, kdybych tam nemněl hromadu virtuálních přátel, nebyl fandou hromady lidí, kapel, seriálů, programů a nebyl řádným členem hromady diskusních skupin. Ale teď zpátky do reálu. Začínám od píky a nemám v úmyslu na Facebooku strávit moje již mírně pokročilé mládí.

A jaké jsou tedy moje první virtuální kroky?
Vlastně žádné. Začal jsem čekat na první přátele. Musím přiznat, že ty opravdové přátele jsem hrdinně odmítal. Ptáte se proč? Protože to jsou mí opravdiví přátelé a nerad bych na ně nějak upozorňoval. Pravda některých se to tak trochu dotklo, ale ve všech případech to nakonec zpravila menší výměna názorů. A tak po nějaké menší době jsem se dočkal. Mám první dva "přátele". Výherci se stávají:

Maureen Njeri Wairimu
Kevoh Dorado


Evidentně nejsou z českých luhů a hájů, ale jsou první. To jim nikdo neupře. Moji první "přátelé". Také cítíte, jak to slovo "přátelé" dostává nový význam. Nikdy jsem je neviděl a dost možná ani nerozumím jejich řeči. Prostě prima "přátelé". Uvidíme, jak to bude pokračovat dál. Budu chvilku naivní a budu si myslet, že se třeba spletli a že chtěli kontaktovat někoho jiného s podobným nebo dokonce stejným jménem. Třeba se sami odhlásí. Čas ještě ukáže.

Proč jsem vlastně začal používat sociální sítě?
Abych řekl pravdu, většina sociálních sítí ve mně doposud evokovala obraz staré nemohoucí zvídavé sousedky. V mé povaze je cosi, co mně nutí chování té stařenky zkoumat, testovat a samozřejmě hledat nějakou tu její skrytou zajímavost. Mám jen mírné obavy z toho, co všechno budu muset dobrovolně té stařence vyklopit a jak hodně toho stařenka může vyklopit o mně ostatním. Nakonec možná i to se dá využít. Osobně totiž začínám vidět v sociálních sítích velký problém. Jde o hodně velkou díru do soukromí a hodně velký a přitom pro širokou veřejnost důvěryhodný nástroj na zprávu těchto citlivých dat. Jen málo lidí si ve skutečnosti je vědomo toho, jaké možnosti tyto moderní informační nástroje mají a kolik lidí jich může využívat ve svůj prospěch. Ale možná jsem jen zbytečně paranoidní. Možná?! Právě proto s Facebookem právě nyní začínám.

A jaký postoj k sociálním sítí máte vy? Zdá se vám to také celé nějaké podivné? Možná máte pravdu. Možná to všechno nakonec bude nějaký jeden velký, podivuhodný, virtuálně sociální experiment, kterého jsem se právě nyní stal součástí.

Čekám na vaše reakce pod článkem, emailem a nyní i na Facebooku. :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat